Student's Times 2014-2018 2016/17/06 Deváté číslo | Page 18

RETELLINGY
Co je to vlastně retelling? Abych nemusela vypisovat zdlouhavé definice, tak se vám pokusím tento literární žánr trochu popsat vlastními slovy. Retelling je vlastně taková restaurace starých známých příběhů. Autor retellingu si „vypůjčí“ námět starého, známého a hlavně dobrého příběhu
(např. Romeo a Julie) a přepracuje si příběh podle svého. Příběh většinou obsahuje základní dějovou linii, ale je přepracován do moderní doby nebo je zasazen do neobvyklého místa
s neobvyklými lidmi. Autor retellingů má většinou velký úspěch, protože lidem podává něco, co už
z části znají a nepotřebují velké seznamování s příběhem. Na druhou stranu mohou být jeho knihy
pořádným propadákem, pokud autor dokáže příběh nehorázně zkazit anebo jen nemá moc dobrý
nápad.
Tyto převzaté příběhy jsou s námi už velmi dlouho (např. Moliérův Lakomec byl napsán podle
Plautova díla Komedie o hrnci), ale nikdo je do té doby nepojmenoval. Současné retellingy se často odrážejí od klasických pohádek. Stejně jako u knih, tak i u seriálů a filmů, se jeden příběh inspiruje druhým. Teď vám představím několik retellingů, které jsou v současné době velmi oblíbené,
ale i ty, které mnoho lidí nesnáší.

INSPIRACE V JANE AUSTINOVÉ
Těchto lidí se najde samozřejmě hodně, ale jeden z nejvýznamnějších retellingů je kniha Pýcha,
předsudek a zombie (a abych nezapomněla, Bridget Jonesová zde patří také). Kniha s proklatě
nízkým hodnocením a nepřízní lidí, která se kupodivu dočkala i filmu. Podle mě je přidání zombie
do klasiky trochu moc. Já, milovnice fantasy, chápu pojem „divnost“, ale toto už je divnost nad
divnost, jestli víte, jak to myslím.