Student's Times 2014-2018 2016/17/02 Páté číslo | Page 26

OBYČEJNÝ PRÁVNÍK, NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH MOST ŠPIÓNŮ Další z filmů nominovaných na letošní Ceny Akademie je Most špiónů, kde už samo spojení režiséra Stevena Spielberga a herce v hlavní roli Toma Hankse zaručuje kvalitní podívanou. Nejen herecké obsazení přitáhne do kin spoustu zvědavých diváků, ale i vždy aktuální tématika špiónství během studené války. Film nás zavádí do New Yorku 50. let 20. století, kdy napětí mezi USA a SSSR vrcholí. Hlavní role se bravurně zhostil Tom Hanks, který zde vystupuje jako James Donovan, úspěšný právník středního věku žijící spokojeným americkým životem s manželkou a dětmi. Jednoho dne je však povolán k případu, který se vůbec netýká jeho právní oblasti. Jeho úkolem se stane obhajoba Rudolfa Abela, kterého FBI podezírá ze špionáže a předávání informací SSSR. Donovan se případu ujme a rozhodne se udělat vše pro to, aby Abel dostal co nejmenší trest, přitom ho nezajímá, jestli je vinný nebo ne. Což jsou krásné lidské vlastnosti. Donovan není předpojatý a dá se říct, že se řídí slovy slavného filosofa Voltaira: „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat.“ Od svého přesvědčení neustoupí ani o píď, přestože se během celého procesu potýká s výhružkami nejen ze stran obyčejných občanů, ale i ze strany soudce a samotné FBI. Nakonec se mu ovšem podaří ochránit Abela od trestu smrti, ale ten je odsouzen na 45 let ve vězení. Tímto by běžný film končil, ale příběh Rudolfa Abela pokračuje. Později vyjde najevo, že na území SSSR byl sestřelen americký pilot, který měl za úkol tuto oblast dokumentovat. Francis Gary Powers, skutečný americký pilot, ví stejné množství potřebných a také velmi tajných informací jako sovětský vězen Rudolf Abel, který si odpykává trest ve vězení v USA. V tomto okamžiku se do hry vrací newyorský právník Donovan, který po domluvě se zpravodajskými službami odlétá do Berlína, kde zrovna dochází k druhé berlínské krizi, tedy stavbě berlínské zdi. Donavan v Berlíně zakusí rozdíl mezi východní a západní částí, který je opravdu šokující. Musí se ale pár dní zdržet a vyjednat výměnu obou špiónů. Celý film se vyhýbá přemrštěným akčním scénám, velkému množství výbušnin a krve a zaznamenává reálné historické události. Tempo snímku plyne pomalu a nenuceně, ale divák se nenudí, protože režisér jej stále udržuje v napětí a postupně odkrývá všechny skutečnosti. Nepotřebuje k tomu ani hrdiny s nereálnými vlastnostmi, ani kýčovité scény plné boje a násilí. Po dlouhé době vychází z americké produkce film, který nabízí kladnou postavu i na straně nepřítele a nevyzdvihuje jenom „superschopnosti“ milované Ameriky, tedy s výj