Student's Times 2014-2018 2016/17/02 Páté číslo | Page 20
ČERNOBÍLÝ
SVĚT
Leden a únor se vždy nesou ve filmovém
světě v duchu předávání cen filmové
Akademie, je to čas pro shrnutí těch
nejlepších filmových počinů předešlého roku.
Letos tomu není jinak a slavnostní předávání
cen se uskuteční už večer 28. února.
Po uvedení nominací přišla jako vždy vlna
reakcí na ně. Jedním z příjemných faktů pro
mě osobně je, že už druhý rok v řadě bojuje
o sošku za nejlepší režii režisér Alejandro
González, jenž svou nominaci v roce 2015
proměnil. Jeho aktuální snímek The
Revenant: Zmrtvýchvstání získal rekordní
počet nominací a to dvanáct.
Jednou ze všeobecných reakcí z řad
filmových tvůrců bylo, že už druhý
rok po sobě není v žádné kategorii
nominován jediný zástupce tmavé
pleti, že jsou tedy letošní Oscary
doslova příliš bílé. K tomu se také přidal
další fakt, že v samotné Akademii je
také málo černochů v pozici
hodnotících. Za čímž možná část
těchto rozezlených vidí důvod, proč
tomu není v nominačním seznamu jinak.
Víte, od dob co jsem se filmu začala věnovat
s větším zájmem, jsem zhlédla spousty
skvělých děl a teď mi skoro padá slzička při
vědomí, že jsem obrovskou část ještě vůbec
neviděla a navíc bych už chtěla některé z
dříve zhlédnutých, vidět znovu. Avšak málo z
těch všech mě dokázalo opravdu dojmout.
Jedním z nich, na který budu pamatovat
nejspíše navždy, byl film Černobílý svět. Je to
film, který mohu všem z vás doporučit. Při
tomhle filmu mi bylo smutno. Smutno z
představy, že dokážeme být mezi sebou tak
zlí. Film se totiž zabývá příběhem černošských
hospodyň v amerických domácnostech.
Odehrává se v době, kdy bytí černochem
stále nebylo vůbec lehké. Kdy společnost
všeobecně nebrala takové lidi za sobě rovné a
separace byla znát na každém místě.
Jsem vděčná za tento film, připomíná
něco, co by se již nemělo opakovat.
Připomíná, že teď jsme již v tak
pokročilé době, že zbarvení pleti by
nemělo mít žádnou rozdělující
hodnotu, že jsme si opravdu rovni.
Proč nás tedy tahle smutná historie
musí znovu doléhat? Vždyť umění
není o našem těle či vzhledu, je
o tom co vytváříme, o našem
projevu, o talentu. Pokud tedy
filmové porotce za poslední dva roky
zaujaly výkony a práce jen lidí bílé pleti, není
ničím špatným. Protože v případě, že by jen
z povinnosti vybrali do nominací někoho
tmavé pleti, nebylo by to přece férové.
V tuhle chvíli by se rasismus totiž obrátil
opačným směrem, nemyslíte?
H. Martinková, 2.G