Student's Times 2014-2018 2016/17/01 Čtvrté číslo | Page 11

Kdy ses stal skautem? Jak tě to napadlo? Do členství Junáka jsem se přidal již ve druhé třídě. Jako malý jsem neměl žádný koníček a už mě nebavilo jen chodit ven a nic jiného nedělat. Jednou k nám do školy přišli větší skauti a začali nám vykládat o jejich dobrodružstvích a hodinách společné zábavy. Velice mě to nadchlo a začal jsem Junáka navštěvovat pravidelně každý týden. Už během první schůzky jsem nalezl přátele, se kterými se setkávám každou chvíli. Ve skautu má každý přezdívku. Jaká je ta tvoje a proč sis ji vybral? Nad mou přezdívkou se pozastaví každý a řekne si: „Pane Bože, proč?''. Moje přezdívka je Jupík. Už několik let přemýšlím, jak mě to vůbec napadlo. Vždycky to bádání ukončím větou: „Byl jsem malý a blbý.'' Nakonec se má přezdívka začala zkracovat, trochu měnit. Přes Džumpíka to spadlo až jednoduše na Jupa. Stejně ta většina, co mě zná dlouho, mi říká Jupík. Je tvůj koníček časově náročný? Kolik hodin týdně mu věnuješ? Je i není, jak kdy. Dřív to bylo spíše o tom přijít na schůzku, zahrát si hry, něco nového se naučit, někdy ten domácí úkol stylu „Udělej jeden dobrý skutek každý den“ atd. Postupem času, jak moje osobnost a zkušenosti narůstaly, jsem se dopracoval na vedoucího skupinky. Tentokrát už to chtělo větší iniciativu. Vymyslet hry a zábavu. Přemýšlej o tom, co ty děti ještě neumí a nauč je to. Bohužel, jak jsem přišel na gympl, tak pro mne nastaly komplikace. Mám i jiné zájmy, a tak jsem skauta začal omezovat. V současné době pouze pomáhám a chodím na „oddílovky“, což jsou akce oddílu, většinou přes noc. Co tě na skautu nejvíce baví a naplňuje? Samozřejmě jsou to v první řadě přátelé. Z každé akce, které jsem se účastnil, jsem si donesl domů nový kontakt. Skauti z Pozlovic, Slušovic nebo ze Zlína. Je pěkné vidět, když přes schůzku učíme někoho jak zavázat jakýkoli uzel, a on to na konci schůzky umí. Další věcí jsou závody. My, skauti z Brumova, jsme jedni z nejlepších v kraji a snažíme se to tak udržovat. Úspěchy nejsou zajištěny vydřenou prací na naučení všeho, co máme umět, ale naším přátelstvím a schopností si mezi sebou pomáhat. Vidíš v něm svou budoucnost? Plánuješ se mu věnovat i ve vzdálenější budoucnosti? Jak už jsem vzpomněl, nemám už moc času na to, na co jsem dřív míval. Snažím se někdy přijít a pomoct. Samozřejmě skauta budu provozovat dál, jelikož je to jedna z věcí, která mě opravdu naplňuje. M. Fojtíková, 1.G