HÁZENÍ STŘEVÍCEM
Tato věštba měla odhalit mladým neprovdaným děvčatům, jestli se v příštím roce vdají. Ta, která
to chtěla zjistit, se na Štědrý den postavila zády ke dveřím a přes rameno hodila svůj střevíc.
Pokud po dopadu špička střevíce ukazovala ven ze dveří, znamenalo to, že se dotyčná dívka do
roka provdá. Pokud ne, zůstane v příštím roce svobodná.
JMELÍ
Lidé si jeho zelené, postříbřené či pozlacené
snítky nejčastěji připevňují na lustr,
případně nad dveře. Zřejmě proto, že pod
zavěšeným jmelím má muž právo políbit
jakoukoli dívku či ženu. Nebo proto, že „kdo
se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí“ a
jejich láska bude po způsobu jmelí věčně
zelená. Každopádně, darované jmelí prý
nosí štěstí, a tak se při vánočních
návštěvách hodí s sebou snítku přinést.
ZLATÉ PRASÁTKO
Při zmínce o zlatém prasátku si v dnešní
době snad každý vybaví malou holčičku v
jedné známé reklamě a její: „Ne, ne já
nemusím, já už ho vidím…“ Jedná se o
tradici, kdy se tvrdí, že pokud vydržíte
celý Štědrý den se postit, tak večer se
vám pak zjeví zlaté prasátko, které vám
zaručí hojnost a dobrou úrodu na celý
příští rok. Zřejmě proto, že zajišťování
úrody už nebývá nejvyšší prioritou našich
domácností, tak se také málokomu podaří
zahlédnout stín zlatého prasátka, jak běží
po stěně či stropu místnosti.
TŘESENÍ STROMKEM
Tedy nikoliv vaším vánočním stromkem, ale nejčastěji mladou jabloní či zlatým deštěm na
zahradě. Děvče si vyběhlo po večeři na zahradu, zatřáslo stromkem, a odkud se první ozval pes,
odtud měl přijít slečně ženich. Tedy buď přímo z toho domu, či alespoň z toho směru.
Zkuste si Štědrý den zpestřit některou z tradic a hlavně si ho užijte se svými blízkými v klidu a
pohodě.
K. Drobilíková, 3.G