Student's Times 2014-2018 2015/17/06 Deváté číslo | Page 24

Nebojte se češtiny! Taky vás neustále straší učitelé, abyste četli? A tím „četli“ nemyslí zrovna obohacení slovní zásoby o nesmysluplná slovíčka z nepovinné četby. Ano, je otrava pořád slyšet dokola: „Jestli nebudete číst, neuděláte maturitu!“ Ještě do konce 3. ročníku si budete pořád říkat, že nemá smysl číst nějaké neznámé staré tlusté knihy z dob, o které se vlastně vůbec nezajímáte. Postupem času ale zjistíte, že knihy, které prostě musíte přečíst, mají možná trošku méně stránek, než jste si mysleli. Zjistíte, že obsahují dokonce zajímavý děj. Problém bude možná v tom, že vám někdo neustále připomíná, že musíte číst. A čím více těchto až výhružných pouček slyšíte, tím méně se vám chce jít do knihovny a vypůjčit si nějakou knihu z povinné četby. A když už se „dokopete“ do knihovny zajít, zjistíte, že ¾ z toho, co máte číst, je vypůjčeno. Nakonec najdete nějakou zablešenou tlustou knihu mezi ostatními tenčími, kterou nemusíte číst, protože existuje spousta lepších a zábavnějších, ale je prostě jediná, která zbyla, tak si ji se znechucením vezmete. Když se konečně odvážíte se šálkem kávy otevřít tu „tlustou bichli,“ po pár nudných stránkách zjišťujete stejně to, co jste už tušili. Takovou knihu nemáte šanci přečíst. A tak se svou tvrdohlavostí sedíte ve třídě vedle spolužáka, který každý den čte nějakou povinnou literaturu, a nenecháte si poradit, která knížka je vlastně ta pravá. Proto jsme přišly na řadu my. Dnes vám ukážeme pár knížek, které zaručeně upoutají vaši pozornost, i kdybyste byli třeba zařeknutí „nečtenáři.“ Kulička - Guy de Maupassant Kniha s názvem Kulička, docela zajímavý název, co? Jeden z důvodů, který vás přesvědčí, že byste si ji mohli vypůjčit. Ale je tu ještě jeden a výraznější, má málo stránek. Pokud se do čtení dostanete, máte ji za jeden klidný večer přečtenou. Ale co bychom to byli za studenty gymnázia, kdyby nás nezajímal děj. Obsah: Spočívá v tom, že Kulička spolu s dalšími lidmi odjíždí dostavníkem z Paříže kvůli postupnému obsazování Francie Prusy. Cesta jim ubíhá rychle do doby, než mají hlad. Jediná Kulička má jídlo a rozdělí se s nimi. Později jsou zastaveni mladým Prusem. Ten si myslí na Kuličku, ona ale odmítá a ráno jim je proto zakázán odjezd. Spolucestující jsou zaražení, a když se dozvídají důvod svého pozastavení, donutí Kuličku, aby mladému Prusovi podlehla. Kuličce se to ovšem příčí, ale nakonec se obětuje a kvůli nim svolí. Když jsou propuštěni, všichni Kuliččiným jednáním opovrhují. Má hlad, jí však své jídlo nenabídnou. Musím říct, že kniha mě velmi zaujala a hlavně bavila, protože je poučná i do života. Poukázání na lidi z odlišných vrstev se mi nezdá jako špatný námět knihy.