Student's Times 2014-2018 2015/17/06 Deváté číslo

plazmatu. O plazmatu jsme dneska hovořili, to je vlastně to horké prostředí, kde jsou uvolněné elektrony a ty simulace jsou naprosto stejné, ať je to astrofyzikální plazma, ať jsou to výtrysky z černých děr, akreční disky kolem černých děr nebo ať je to plazma v laboratoři, pomocí kterého upravujeme například vaše tričko, to by nebylo použitelné, pokud by neprošlo plazmatickou úpravou, takže v běžném životě plazma používáme, aniž bychom si to uvědomili, já dělám tedy výzkum struktur v plazmatu, zejména konexí magnetického pole, připojování siločar. Pokud se nemýlím, Vy za to máte titul kandidát věd. To už je za plazma. Co se týká experimentů nebo nových zkoumání, je možné jim stoprocentně věřit? Nemůže být experiment založený na chybné teorii nebo nemůže nám chybět nějaký faktor, o kterém ještě nevíme? To je samozřejmě základní otázka jakéhokoliv výzkumu. Žádnému experimentu nevěřte (smích), to je jediné, co vám můžu říct. Pakliže teprve je těch experimentů provedených několik a jsou každý úplně jiný a mají stejný výsledek, tak potom má smysl tomu věřit. Například dneska se hodně hovoří o temné hmotě, temné energii. Pakliže bychom ty informace, třeba o temné energii, o vesmíru, který se rozfukuje zrychlenou expanzí, měli z jediného zdroje, tak je to tak šílené, že bychom tomu věřili, ale těch zdrojů je více, ty experimenty byly provedeny pomocí měření vzdáleností díky supernovám typu 1A, což jsou exploze jakýchsi hvězd, ty experimenty vedly k témuž s fluktuací relikního záření, což je úplně něco jiného. Dále například z pozorování velkorozměrových struktur ve vesmíru a najednou jsou to úplně odlišné oblasti fyziky a vedou ke stejnému výsledku. Ani tak si nemůžeme být jisti, ale už ta pravděpodobnost roste. Čili jestliže je jeden parciální experiment, který něco měří, tak se to mu příliš věřit nedá. Musí být experimenty založeny na jiných principech, které dávají stejné výsledky, jinak tápeme. Ono vy, jako studenti, většinou máte pocit, jak ta fyzika je krásná a elegantní, jak všemu rozumíme, jaké máme hi-tech experimenty, jak tu přírodu chápeme. Naprostý opak je pravdou. My se snažíme tu přírodu popsat spíše méně úspěšně, než úspěšně. Více tápeme, než máme pravdu, čili přistupovat k tomu s velkou rezervou. Máte nějakého oblíbeného světového vědce? Já jsem ho tady dneska dokonce několikrát zmínil na přednášce. Je to Steven Weinberg – to je fyzik neuvěřitelně širokého záběru, fyzik, který dělal jak obecnou relativitu, tak kvantovou teorii. Potom ze současných Stephen Hawking. To je určitě velmi zajímavý člověk, který se snaží spojit ty principy obecné relativity s principy kvantové teorie, ale nelze říci takto jenom dva, protože to je obrovská řada lidí, třeba Glashow, který dělá elektroslabou interakci. To je fascinující člověk. Možná jste postřehli před několika lety, že se objevily domněnky, že by neutrina mohla létat rychleji než světlo a Glashow to okamžitě glosoval, že kdyby to byla pravda, tak by vznikaly elektrono-pozitronové páry a některá ta neutrina by se rozpadla a některá ne a musely by tam být dvě osy energií, které v experimentu nebyly. Glashowa si tedy velice cením, protože okamžitě prokoukl, že je to celé podvod, a pak se ukázalo, že ta chyba tam skutečně byla, protože oni posílali neutrina z CERNU, což je v blízkosti Ženevy, do Grand Sasso, což je střední Itálie, pod zemí 730 km, a tam se zdálo, že přilétají o 60 nanosekund dříve, než by měla a ve výsledku, když se to zkoumalo dlouhodobě, tak se ukázalo, že ta příčina byla velmi prostá – tam byl povytažený kablík synchronizace s podzemím do nadzemí a na tom vznikla ta chyba, takže to byl lidský faktor a chudák ředitel laboratoře Grand Sasso to odskákal a byl za to odvolán. Lze podle Vás skloubit vědu s vírou? Tak to není dobrý dotaz na mě. Já jsem sám nevěřící, ale určitě to asi nějak skloubit jde, protože znám spoustu vědců, kteří jsou věřící, ale znám také vědce, kteří jsou nevěřící a tu víru odmítají takovým stylem, až je v tom veliká agrese. Já bych řekl, že velmi nedávno, snad loňského roku, tady byl profesor Lawrence M. Krauss na AFU (Academia Film Olomouc) v Olomouci a já jsem měl s ním na tom AFO dělat rozhovor a uvádět rozhovor pro Československý časopis pro fyziku a uvádět s ním nějaký film a v rámci toho filmu polemizovat. Ovšem když jsem slyšel jeho přednášku, kde vyloženě ty věřící urážel, kdy jim říkal, že jsou to hlupáci, tak jsem pak ten rozhovor s ním odmítl, protože mám své zásady a svoji hrdost a nemusím se bavit s každým, byť

Student's Times 2014-2018 2015/17/06 Deváté číslo | Page 18