Student's Times 2014-2018 2015/17/05 Osmé číslo | Page 28

Co Tě vedlo k založení Student´s Times? Nejlepší bude asi začít od začátku. Když jsem se v 1. třídě naučila několik písmenek psacím písmem, začala jsem je kombinovat s písmenky tiskacími - od té doby jsem v podstatě nepustila tužku z ruky a začala jsem s psaním příběhů, protože jsem se rozhodla, že budu spisovatelka. Když jsem přišla na gympl, došlo mi, že prosadit se jako spisovatel není v dnešním světě vůbec lehké, a tak se zrodil můj sen dostat se na žurnalistiku a stát se novinářkou. Když jsme byli v primě, vyšlo na gymplu poslední číslo tehdejšího školního časopisu, ke kterému jsem se po letech dostala znovu v sextě. Vždycky jsem si přála být součástí školní redakce, v jaké byla Rory v Gilmorkách (Seriál Gilmorova děvčata, pozn. red.), a tak jsem začala přemýšlet nad tím, jak galaktické by bylo vydávání časopisu obnovit. Na začátku dalšího školního roku se ke mně přidaly asi tři holky ze třídy, jenže bohužel ne nikdo z ostatních tříd, takže jsme se vzdaly. Na konci třeťáku jsme se ale rozhodly, že to zkusíme v oktávě znovu, když budeme na gymplu poslední rok - a na informační schůzce najednou bylo dvacet lidí. Za založením časopisu tedy stojí má dvě přání - novinařina a to, abych byla členem školní redakce. Sice se naše redakce postupem času hodně zúžila, ale podstatné je, že Student´s Times spatřily světlo světa. Jsi spokojená s fungováním Student´s Times? Nemrzí Tě, že nevychází v tištěné formě? Myslím, že bych ani nemohla být nespokojená, protože jde přece jen o první krůčky Timesů, což znamená, že se všichni postupně učíme, jak by takové fungování mělo vypadat. Jasně, že se občas nepodaří někomu dodržet termín uzávěrky, nebo si den před vydáním vzpomenu, že jsem mezi ostatními články naší grafičce neodeslala svůj úvodník - ale věřím, že pokud se časopis udrží (v což doufám), bude všechno fungovat stále lépe. A jestli mě nemrzí, že nejsme i v tištěné podobě? Občas mě sice napadne myšlenka, že by bylo fajn, kdybychom měli své čestné místo pod lavicemi v hodinách, ale na druhou stranu má elektronická forma tu výhodu, že neztrácíme čas kombinováním černobílých papírů u kopírky - a hlavně si nás může přečíst úplně každý, tudíž i ti, kteří už na gympl nechodí, ale mají chuť si přečíst, co se na škole děje, nebo zkrátka všichni, ke kterým se náhodně dostaneme. Chtěla by ses i v budoucnu věnovat žurnalistice? A máš nějaké své oblíbené novináře? Určitě chtěla, taakhle moc a ještě víc, vlastně si ani nedovedu představit, že bych dělala něco jiného, nicméně teď záleží hlavně na tom, jestli se mi podaří na žurnalistiku dostat. Oblíbených novinářů mám hned několik, ale nejmilejší mi je především Karel Čapek, Borovský a Peroutka. A pak je tady samozřejmě řada těch současných - jako třeba pan Stránský z Přítomnosti. Když jsi zmínila Ferdinanda Peroutku, co si myslíš o právě probíhající kauze Zeman vs. článek, co neexistuje? (Miloš Zeman při oslavách výročí osvobození Osvětimi zkritizoval prvorepublikového novináře Ferdinanda Peroutku a řekl, že napsal článek „Hitler je gentleman“, který údajně vyšel v