Student's Times 2014-2018 2015/17/03 Šesté číslo

Velikonoce Pomalu ale jistě začíná jaro a s ním jsou neodmyslitelně spjaty Velikonoce. Proč Velikonoce vlastně slavíme a jaký mají význam? Většina lidí samozřejmě ví, že Velikonoce jsou svátkem křesťanským. Někteří namítnou, že to jsou ale svátky vycházející z pohanských tradic, které mají oslavovat příchod jara. Ano, skutečně některé z vedlejších velikonočních tradic mají pohanský základ. Ale jinak jsou Velikonoce křesťanského původu, vždyť jak by mohli oslavovat příchod jara na jižní polokouli? Také těm, co trochu znají židovské tradice, by se mohlo zdát, že jsou založeny na nich. Židé totiž v tuto dobu slaví Pesach, na památku vyvedení z Egypta Mojžíšem. A to bylo předobrazem spásy člověka od zla a smrti. Události Velikonoc vyplnily všechny starozákonní předobrazy, a proto mají s židovskými svátky společné základy. Ještě než se podrobně podíváme na každý den, je dobré si připomenout, že před Velikonocemi je 40denní půst (neděle se jako slavnost nepočítá), který má sloužit k tomu, aby se člověk ztišil a duchovně připravil na tyto svátky. Poslední neděle před Velikonocemi se nazývá Květná. Připomínáme si slavný Kristův vjezd do Jeruzaléma a světí se „kočičky“ připomínající ratolesti, kterými Ho tam vítali. Zelený čtvrtek je dnem, kdy Kristus naposledy povečeřel se svými učedníky a ustanovil Eucharistii (přijímaní). Ustanovil novou a věčnou smlouvu, která je nekrvavá (dříve Židé přinášeli zvířecí oběti Bohu). To, že chleba a víno je proměňováno v Jeho tělo a krev, předznamenává Kristovu vlastní oběť na kříži. Na Velký pátek se jako jediný den v roce nekoná žádná bohoslužba, ale pouze „Velkopáteční obřady“. Je to jeden z dvou největších postů. V tento den byl Kristus ukřižován a zemřel jako smírná oběť za všechny hříchy lidstva. Bílá sobota je den, kdy Ježíš leží mrtev v hrobě. V noci na neděli se slaví vigilie, což je největší a nejslavnostnější mše ze všech, jelikož Ježíš Kristus vstal z mrtvých, a tím porazil smrt a veškeré zlo. Při ní se také obvykle křtí dospělí katechumeni. V neděli tyto oslavy pokračují. Pro křesťany jde o největší den ze všech. Je to den, kdy byl každý vykoupen a byla mu dána naděje na život věčný. Velikonoční pondělí je u nás ve znamení mrskačky, kterou mají především holky „v oblibě“. V křesťanské tradici se jedná o druhý den „Velikonočního oktávu“, kdy pokračují oslavy z předešlého dne. Pro křesťany Velikonoční doba trvá ještě dalších 50 dnů a končí až Letnicemi neboli slavností seslání Ducha Svatého, která uzavírá a dovršuje Velikonoce tím, že až tehdy učedníci pochopili všechny události a tajemství Velikonoc. Velikonoce jsou svátkem pohyblivým, to znamená, že nemají své přesné datum a každý rok připadají na jiné dny. Určují se podle toho, že neděle Zmrtvýchvstání je hned po prvním jarním úplňku. Mnozí z vás něco z těchto informací věděli a třeba jste někteří zjistili, proč vlastně máme 3 dny volna. A já vám přeju krásné a požehnané Velikonoce! (L. Martinková, OK)

Student's Times 2014-2018 2015/17/03 Šesté číslo | Page 10