národní kámen
V následujícím článku vás seznámím s ka-
meny, které jsou pro naše české země ty-
pické a představují jakési zhmotnění naše-
ho domova.
K
Obliba české-
ho granátu
občas ko-
lísala, ale
od začátku
minulého
století se
opět stává
vyhledáva-
ným šper-
kařským
kamenem.
6 ZÁŘÍ-ŘÍJEN 2019
dybychom měli vybrat horninu, z níž jsou
historické Čechy postavené, tak s jistotou
zvolíme pískovec. Tato jemnozrnná hornina
vznikla ukládáním sedimentů v pravěkých mořích.
Moře jsou dávno pryč, ale pomníky dávných dob
v podobě pískovcových skal tu máme dodnes. Z pís-
kovce máme historickou část našeho hlavního města.
Ať už je to Karlův most, budova Národního divadla,
Národní muzeum, Pražský hrad, Staroměstská rad-
nice, ale i skoro celé Staré Město. Problémem je, že
pískovec začne po nějaké době v důsledku nečistot
v ovzduší černat a Praha je spíše středověce černá,
než aby měla lidštější béžovou barvu. To ve Vídni je
mnoho budov z vápence, a tak mají budovy pěkně
bílé.
Pískovec využíváme už od počátků osídlení našich
zemí, ale snad nejvíce se hodí k baroku. Např. barok-
ní sochy a výzdoba Kuksu stojí za vidění. Baroko ve
spojení s pískovcem perfektně doplňuje naší poetic-
kou krajinu malých zvlněných kopečků. Pěkné využití
pískovce v lidové architektuře můžeme nalézt ve
vesnicích v okolí Katusic nebo na Kokořínsku.
Abych nemluvil jen o kameni, který leží všude okolo
nás. Pojďme se zamyslet, který drahý kámen, by mohl
být naším národním kamenem.
V poslední době by čím dál tím více lidí zmiňovalo
vltavín. Tento kámen nebo přesněji tektit, minerál
vzniklý dopadem mimozemského tělesa na zemský
povrch a následným roztavením křemenných písků,
které se dostaly až k nám na území jižních Čech, je
v poslední době velmi vyhledávaný. Ale nebylo tomu
tak ještě do padesátých let minulého století. Ono je
to totiž složením pouhé sklo, které vytvořila příroda.
Vltavín je krásný minerál, jak někteří říkají, utkaný
z hvězd oblohy a má v sobě určité kouzlo, které na
světě v ničem jiném neobjevíte. Ale fakt, že je to
pouhé měkké sklo, které ještě pár desítek let nazpá-
tek člověk považoval za obyčejný kámen, prakticky
zavrhuje být naším hlavním národním kamenem.
Drahokam, který nás proslavil po celé Evropě, se ještě
dnes nechá najít v horské osadě jménem Jizerská
louka. Zde se těžily safíry a jiné drahokamy již od 14.
století. Tato malá louka v samotném srdci Jizerských
hor se zasloužila o evropskou slávu drahokamů
českých zemí. Čechy byly ještě do konce 18. století
skloňovány snad ve všech evropských jazycích, např.
Steinland Böhmen nebo Boemia della Magna. V ital-
ských Benátkách nebo Florencii z nich dokonce mistři
dělali mozaiky. Z této doby pochází staré úsloví, že
kameny, kterými pastýři v severních Čechách házejí
po dobytku, jsou dražší než zvíře samo.
Bohužel již dávno pominuly doby, kdy byly naše země
evropským symbolem drahokamového bohatství.
Naleziště se nachází asi pouze na dvou hektarech
sedimentů a po půl tisíciletí těžby zde zbylo už jen
nepatrné množství safírů. Safírový potok je dnes
chráněnou rezervací a i s povolením trvá občas
několik dní najít pár milimetrové zrnko modrého
korundu. Takový drobek je pak mezi sběrateli velmi
vyhledávaný.
Asi již čekáte, jaký kámen po zaniklé slávě safírů zau-
jal volné místo našeho národního drahokamu a je jím
až dodnes. Ano je to český granát, odrůda granátu
zvaná pyrop. Pyropy se nacházejí i jinde ve světě,
jako např. v americké Arizoně nebo v Číně. Ty naše
sice nevynikají velikostí, ale svou barvou a kvalitou
dozajista předčí své světové konkurenty. Český gra-
nát byl velmi častým kamenem ve špercích někdy od
začátku 18.století, kdy se začalo s rozsáhlejší těžbou
granátů v Českém středohoří. Granátu bylo tehdy
tolik, že se zasazovaly dokonce i do mědi a mohli si
je dovolit i chudší obyvatelé. Obliba českého granátu
občas kolísala, ale od začátku minulého století se
opět stává vyhledávaným šperkařským kamenem.
Těžba probíhá strojově jak ve Středohoří,tak i v Pod-
krkonoší u Hostinného. Šperky s rudým kamenem má
dnes doma nejeden z nás. Jako symbol české krve,
kapičky krve, kterou naši mistři brusiči a poté zlatníci
přemění do nádherného šperku. l
Safír
Foto mého nálezu safíru z letošního léta,
Jizerská louka – Safírový potok
Safír
V Italských Benátkách nebo Florencii z nich
dokonce mistři dělali mozaiky.
7