téma
Svit podzimních
umřelých…
První podzimní měsíce letošního
roku se nesou opravdu v depresiv-
ním duchu.
text:
Pavlína Lenghartová 8.O
K
romě Jaroslava Weigela nás opus-
tily i další osobnosti. Kdo další
tedy ukončil svou životní pouť
a jaký nám zde zanechal odkaz?
KAREL GOTT (14.7.1939 –
1.10.2019)
Mnozí mi dají za pravdu, že největší
zpráva za říjen byla o úmrtí Karla Gotta.
Byl jednou z nejpopulárnějších osobností
minulého i tohoto století, jeho smrt naši
zemi zasáhla. Za svůj život získal přes
120 televizních ocenění, v anketě Český
slavík přes 40 ocenění a mnoho dalšího,
tudíž k jeho oblíbenosti jednoduše není co
dodat. Nazpíval spoustu přímo kultovních
písniček v češtině, němčině nebo ruštině,
svým jedinečným znělým hlasem dokázal
zapůsobit na každého posluchače. Ale
kromě své výtečné pěvecké kariéry byl
podle mnohých přátelským a sympatickým
člověkem. Za totality mu bylo umožněno
koncertovat v různých západních zemích,
kde mu bylo i nabízeno, aby zde žil, ale on
přesto zůstal ve vlasti. Karel Gott prožil
život přesně takový, jaký si zasloužil. A co
nám tady tedy po sobě zanechal? Hudba
patří k nesmrtelnému odkazu, který svým
vlasním způsobem promlouvá k poslucha-
čům, což Karlovi Gottovi šlo jedna báseň.
Až se budete dívat na Včelku Máju, v Po-
pelce uslyšíte Kdepak ty ptáčku hnízdo
máš, nebo si zatančíte na Trezor, veškeré
písničky budete schopni si neustále po-
brukovat. Skrz jejich podmanivé melodie
s námi kus tohoto umělce nadále kulturně
zůstává.
Karel Gott
Za svůj život získal přes 120 televizních oce-
nění, v anketě Český slavík přes 40 ocenění
a mnoho dalšího, tudíž k jeho oblíbenosti
jednoduše není co dodat.
26 ZÁŘÍ-ŘÍJEN 2019
také hrála v Divadle na Vinohradech a do
roku 2010 v Národním divadle. Kromě její
herecké stránky se jednalo i o výjimečnou
osobnost - roku 1998 jí Václav Havel udělil
Řád T. G. Masaryka III. třídy za zásluhy
o demokracii a lidská práva. Jako jedna
z prvních podepsala Chartu 77, a tudíž
jí byly zakázány umělecké aktivity – byla
doslova připravena o živobytí, s manželem
vyráběli lampy ze střepů, nicméně toto ob-
dobí oba snášeli velmi čestně a statečně.
Pro Vlastu Chramostou totiž znamenaly
mravní hodnoty více než zákaz umělecké
činnosti. Do roku 1989 vystupovala jen
v bytovém divadle, kde například připra-
vila představení podle Seifertovy knihy
Všecky krásy světa (tehdy nesmělo v Če-
chách vyjít). Byla to právě její iniciativa,
díky níž vůbec něco jako bytové divadlo
vzniklo. Hrálo se vždy v soukromí a tajně
jen pro zvané lidi. Vysoce cením její odva-
hu protizákonně inscenovat díla zakáza-
ných autorů, jelikož riziko „odhalení“ bylo
velké. Chtělo to neskutečnou trpělivost
a výjimečnou psychickou sílu čelit strachu
o vlastní budoucnost i budoucnost všech
účinkujících, ale přesto riskovala, aby
mohla špetku naší kultury pozdvihnout.
Její bytové divadlo pro mě znamená nejen
jedinečnou divadelní aktivitu tehdejší
doby, ale i odvahu nenechat se umlčet, ur-
čitou formou bojovat proti režimu. I když
se v r. 1989 její jméno objevilo na Cibul-
kových seznamech spolupracovníků StB,
s touto ranou se vypořádala se ctí. Její
moto znělo: „Víte, celý život se odehrává
v rámci prohraných vítězství a vítězných
proher.“ Ö
VLASTA CHRAMOSTOVÁ
(17.11.1926 – 6.10.2019)
Vlasta Chramostová byla herečka a publi-
cistka, znát ji můžeme z filmů jako Spalo-
vač mrtvol nebo Je třeba zabít Sekala, ale
27