Než začneme
M
ějte na paměti, že postavy se
vytváří podle příběhu a nikdy
ne naopak. Pokud vás nějaká
postava již napadla, je nejlepší si ji do
nejmenších podrobností popsat a někde
“uschovat”, dokud ji nebudete moct zasadit
do nějakého příběhu.
KROK Č. 1:
Důvod vzniku postavy
Pokud musíte vymyslet postavu (což je u
psaní příběhu velmi časté), v úplně první
fázi jejího tvoření si musíte uvědomit, prož
se v ději daná osoba bude vyskytovat a
jaké je její poslání. Řekněme například,
že máme vymyslet někoho, kdo zachrání
pohádkové město před útokem příšer.
Zde máme najisto určeno, proč postavu
vymýšlíme: má zachránit město před
zkázou.
Na tento krok pak naváže další, který zní:
KROK Č. 2:
Charakteristika
postavy
Charakteristika je jedna z nejdůležitějších
částí vymýšlení fiktivní osoby, stejně jako
jedna z nejdůležitějších částí opravdové
osoby. Poslání člověka často ovlivňuje
jeho charakter, anebo je to naopak. Proto
jsme si jako první museli uvědomit, proč
tu vůbec je. Ale teď už k samotnému
charakteru naší postavy:
Víme, že náš hrdina má odvrátit vpád
příšer, z čehož můžeme usoudit, že je
statečný, chytrý a šikovný. To je sice
hodně, ale pořád to nestačí. Zkusíme mu
tedy nějaké vlastnosti přidat.
Jelikož je to hlavní hrdina, musí být
čtenářům příjemný. Proto mu můžeme
vdechnout vstřícnost, smysl pro humor,
hravost, nebo jiné kladné vlastnosti.
Velké umění je přiřknout hrdinovi i nějaké
negativní vlastnosti nebo zvyky a neztratit
přízeň obdivovatelů. Můžeme buď hrdinu
ke konci “polepšit”, jako to udělal J. R. R.
Tolkien s Bilbem Pytlíkem, anebo “zhoršit”,
což se povedlo Siru Arthuru Conanovi
Doylovi se Sherlockem Holmesem. Je i
několik příkladů, kdy byly postavě přidány
velice neobvyklé vlastnosti, které někdy
vedly až k vyřazení z kolektivu. To je
zaznamenáno hlavně v pohádkách, jako
třeba Hloupý Honza. S tím je ale lepší
neexperimentovat, protože pak může
v postavě zůstat více negativních než
pozitivních vlastností.
KROK Č. 3:
Vztahy dalších postav
k hrdinovi
To je vedle charakteristiky další věc, která
se může v průběhu příběhu měnit. S tím se
ostatně setkáváme v životě úplně běžně a
příběhy, pokud mají být opravdové, by se
od skutečného světa neměly moc lišit.
Vztahy dalších postav k hrdinovi se odvíjejí
od toho, jaké vlastnosti mají samy tyto
další postavy, především to, zda mají více
kladných či záporných vlastností. A také,
zda je náš hrdina klaďas nebo záporák.
Myslím si, že to je asi takhle:
svalnatý a hubený. Další prvky jako jsou
vlasy, oči nebo nos, záleží čistě na naší
fantazii. Řekněme, že bude černovlasý, s
výraznýma modrýma očima a vstřícným
výrazem ve tváři. Dále můžeme do
vzhledu zahrnout i jeho oblečení. Jelikož
je náš příběh pohádka a ty se většinou
odehrávají ve středověku, oblečme naši
postavu do plátěných kalhot a bílé košile.
Pokud postavě přidáme do vzhledu něco
nevšedního, jako to třeba učinila J. K.
Rowlingová, když Harrymu přiřkla jizvu,
uděláme tím hrdinu výraznějšího. Nesmí se
to s tím ale přehánět, protože když budou
mít všichni oranžové vlasy a křídla, stane
se tento vzhled obyčejným:-).
KROK Č. 5:
Jméno postavy
Jinými slovy, pokud jsou obě postavy v
příběhu stejného založení (jsou obě kladné,
anebo záporné), většinou na sebe mají
pozitivní názor. Zpočátku však jejich vztah
může být i negativní, ale u dvou kladných
osob si to moc neumím představit. Pokud
jsou postavy jiného založení, obvykle
se nebudou mít rády. Vítaná změna v
příběhu je, pokud se dosavadní očividný
názor změní v opačný. Udělá to příběh
zajímavější. Tento bod už je jen taková třešnička na
dortu a je možná i tou nejrychlejší částí
tvoření postavy.
Pro křestní jméno je nejpohodlnější vzít
si diář, náhodně někde otevřít a vybrat
jméno. Pokud byste ovšem chtěli poznat
nějaká neobvyklá jména, stačí se podívat
na internet. Našeho hrdinu můžeme
pojmenovat třeba Tomáš.
U příjmení se můžeme zamyslet nad
povahou nebo původem dané postavy a
příjmení vytvořit takto. Například řekněme,
že náš “pokusný” hrdina byl nalezen
ve skalách, dáme mu proto příjmení
Skalský. (Udávání příjmení v pohádkách
není obvyklé, toto byl jen příklad.) Další
způsob hledání je znovu přes internet,
nebo můžeme použít příjmení osoby, které
bychom chtěli symbolicky poděkovat.
Pokud máme křestní jméno i příjmení, měli
bychom si celé jméno říct dohromady,
abychom zjistili, zda dobře zní. Nad
změnou jména bychom se měli zamyslet,
například pokud máme křestní jméno
František a příjmení Depardieu.
KROK Č. 4: KROK Č. 6:
Vzhled postavy Shrnutí
Další
postava Hrdina Vzájemný
vztah
kladná kladný pozitivní
kladná záporný negativní
záporná kladný negativní
záporná záporný pozitivní
Zde si někteří autoři rádi sednou, postavu
si nakreslí a pak svou tvorbu popíší. Jiní si
hrdinu jen představují, nebo je taky možné
použít někoho jako předlohu.
Vzhled osoby nemusí být spojován s
jeho charakterem, spíše s jeho posláním.
Charakter můžete ale vepsat do výrazu
obličeje. Zkusme si to na našem hrdinovi:
V charakteristice jsme určili, že je silný a
šikovný. Tím pádem by mohl být vysoký,
Toto je úplně poslední krok a pomáhá nám
zjistit, zda jsme někde neudělali chybu:
Náš hrdina je tedy silák, velice šikovný hoch
nalezený ve skalách a pojmenovaný Tomáš
Skalský, přitažlivý a na konci příběhu za
své činy oblíbený a oslavovaný.
Doufám, že jste se prostřednictvím tohoto
článku dozvěděli něco užitečného. Na závěr
jsem vám ještě sestavila test osobnosti. Na
jeho konci se dozvíte, jaké literární postavě
se podobáte. Ö