napsalI: JAKUB ŠKVRNA, 1.a, , aDÉLA URBANOVÁ 1.a
na slovíčko s panem profesorem
janem hluchým
1. Jak vzpomínáte na školní léta,
kam jste chodil do školy?
A
bych byl upřímný,
tak ze školy nejraději
vzpomínám na to, kdy
jsem zrovna ve škole
nebyl. Tzn. školní výlety, lyžařské
a branné kurzy. Tam mě přišlo, že
se prožilo něco, co v člověku pak
dlouho rezonovalo a na co se vzpo-
míná také nejvíc ještě po letech na
různých školních srazech. Navíc
tyto akce vždy člověka příjemně
vytrhly z takového stereotypu. Do
školy jsem chodil na jedno takové
malé, útulné gymnázium v Mnicho-
vě Hradišti.
2.Co vás přivedlo k učitelskému
povolání? Věděl jste vždycky, že
budete učit?
Podle mě jako učitel se musí člo-
věk už narodit. Samozřejmě to ze
začátku neví, ale postupem času
při různých životních situacích na
to třeba přijde. Že by mu to asi
sedělo, předávat zkušenosti dál.
Chudák je ten, který učí, ale „učite-
lem“ není. To je v podstatě neštěs-
tí, avšak nejen pro něj, ale i pro
studenty. Ano, vystudovat peďák
může kdekdo, to ale ještě nezna-
mená, že jste ten pravý učitel.
3.Je něco, co vás na práci učitele
nikdy neomrzí?
Mě baví ti mladí lidé, oni ještě neře-
ší ty věci okolo praktického života.
Nejsou svázáni tolik povinnostmi
a zodpovědností jako dospělí, i
když se jim to třeba nezdá. To pak
člověk vidí až s odstupem času.
Takže mají spoustu energie, která
ať chcete nebo ne, na vás dolé-
há. Samozřejmě, že někdy bych
se nejradši někam zavřel a přeji si
proboha už všichni jděte “někam”
a “dejte mi svátek”, ale pak mě to
zase nabíjí. Základ pro učitele je, že
musíte mít rád lidi obecně, ať hlou-
pé nebo chytré, otevřené nebo uza-
vřené, slušné i méně slušné. Prostě
na každém je něco výjimečného a
toho je třeba si všímat.
4.Učíte angličtinu a tělocvik,
proč jste si vybral zrovna tyto
předměty?
Každý se logicky věnuje tomu, co
ho baví. V práci to někdy nejde, ale
je to vždycky lepší, samozřejmě. Já
mám rád pohyb, sport, hlavně tedy
sport venku, v přírodě. Jsem, řekl
bych, takový přírodní člověk, takže
odtud tělocvik. A angličtina, to je
moje hobby od střední školy. Ješ-
tě v době komunismu, tedy v době
mých studií na gymnáziu (potažmo
i na základní škole) do nás tlačili
ruštinu, která se krásně snoubila s
tou všeobepínající komunistickou
propagandou (se Sovětským sva-
zem na věčné časy apod.), která
nám všem” lezla krkem”. Nemohli
jsme ovšem proti tomu nic dělat, a
tak ta angličtina mi přišla jako tako-
vý útěk za svobodou, na západ.
Navíc ty všechny krásné songy od
Beatles, Rolling Stones ad. Tudíž
proto.
5.Co rád děláte ve volném čase?
Jak jsem říkal, jsem rád venku a
taky mám rád adrenalin, i když s
postupujícím časem se u mě tahle
potřeba zmenšuje. Nicméně na
prvním místě je asi lezení, dále tam
máme divokou vodu, skialpinismus,
běžky, kolo, létal jsem na paraglidu.
Rád si zahraju i tenis.
6.Doneslo se k nám, že jste
nějakou dobu trávil v Alpách,
co jste tam dělal a jak vás to
napadlo? Zopakoval byste si
podobnou zkušenost? Doporučil
byste to i studentům?
No, v Alpách jsme strávili s mojí
ženou celkem pět sezón, byl to
nádherný čas a vzpomínky nám
zůstanou už napořád. Rád se tam
i vracím, je to pro mě taková srd-
covka. Prožili jsme tam spoustu
intenzivních chvil. Učili jsme lyžo-
vání v takovém příjemném men-
ším středisku kousek od Salcbur-
ku a pak ještě na jaře jsme dělali
instruktory lezení, jízdy na kajaku
a na kole u jednoho nádherného
jezera v Korutanech. Bylo nám to
tam všechno velmi sympatické,
nejen ta panoramata samozřejmě,
ale i místní lidi, jídlo, kultura atd.
Poznali jsme spoustu dobrých lidí.
A napadlo nás to asi tak, že jed-
nou přišel k nám domů můj bývalý
třídní učitel z gymplu, že jeho dcera
právě končí jako instruktor lyžová-
ní v Rakousku, a jestli bychom to
nechtěli vzít za ni. Tož jsme vyra-
zili na zkušenou, proč ne? Školu
jsme měli hotovou a řekli jsme si,
že takováhle zkušenost se bude
hodit.
A studentům bych to doporučil
jednoznačně, jenom podle mého
prostého soudu, je lepší mít nejdřív
ten diplom nebo nějaké další vzdě-
lání hotové a pak jet sbírat zkuše-
nosti do světa. Je v podstatě jedno
kamse vydáš a co budeš dělat, ale
důležité je to zkusit. Třeba i přijdeš
na to, co tě baví, že tě např. baví
víc něco jiného, než co jsi studoval.
Navrátíš se do vlasti a zjistíš, Ö
25