buď (jako např. u nás) 1/2/3/N – kdy N znamená
neúspěch. Za zmínku stojí i způsob zakončení studia.
Existují 2 způsoby – zakončení zkouškou nebo zakon-
čení klasifikovaným zápočtem. Klasifikovaný zápočet
znamená, že veškeré body a tedy i výsledná známka
pochází pouze ze samotného semestru. Oproti tomu
zakončení zkouškou značí, že cca 40 nebo 50 bodů
získá student v semestru (s nějakým minimálním
požadovaným počtem pro připuštění ke zkoušce) a
následně ve zkouškovém období se student přihlásí na
jeden z nabízených termínů, ve kterém po té samotná
zkouška proběhne. Je to velmi podobné maturitním
zkouškám s tím rozdílem, že si termín sám vyberete a
v případě neúspěchu máte možnosti opravy. V případě
neúspěchu předmětu má student možnost si předmět
zapsat znovu - nemusí tedy opakovat úspěšně odstu-
dované předměty.
Jak je to se spolužáky? Fungujete jako jedna tří-
da?
Na většině škol výuka funguje na principu a) oboro-
vého zaměření b) navolení rozvrhu dle přednastave-
ných možností (obvykle na každý předmět má člověk
na výběr u každého cvičení z cca 2–5 možností včetně
výběru času a vyučujícího). Vzhledem k tomuto indivi-
duálnímu systému se klidně může stát, že některé své
spolužáky vidíte denně, zatímco jiné prakticky vůbec.
Za zmínku ale stojí i to, že na některých školách (pře-
devším technických jako např. ČVUT) fungují tzv. „kru-
hy“ což jednoduše řečeno funguje jako klasické třídy.
Všechny hodiny trávíte s tou samou skupinou lidí. No
a u nás je to tak, že rotujeme dle
toho, kdo si co navolil. Vzhledem
k tomu, kolik lidí už odešlo, tak
často vídám kolegy
z oboru,
ale když jsem chtěl zkombinovat
rozvrh s konkrétními lidmi, tak mi
to vyšlo jen asi u 4 hodin ze 13.
Takže čím víc se snažím, tím hůř
to jde.
Teď taková třešnička na dortu
- jak vám tam vaří?
Řekněme si to na rovinu, oproti
obědům na střední je to hoto-
vá slast. Výběr je minimálně ze
6 jídel + denní specialita (např.
špíz, steak, hamburger, kebab…).
Navíc jsme jednou z nejdotova-
nějších škol a obědy jsou jedno z
míst, kde se to výrazně projevuje.
Na jednu stranu si jídlo student
platí zcela sám, na druhou stranu
se díky tomu naučí lépe hospo-
dařit se svými chutěmi a finan-
cemi, přece jen jsme ekonomická
škola. Spokojíte-li se pouze s hlavním jídlem, poměrně
chutné jídlo v poctivé porci vás vyjde v rozmezí 25-
80 korun (nejčastěji kolem 30,-). Ale je zde obrovská
rozmanitost dalších pochutin od polévky přes salá-
ty po různé moučníky, dortíky, bagety nebo třeba
jen sušenky. Stejně jako jste zvyklí, máte možnost si
zdarma načepovat libovolné množství čaje, ale je zde
i možnost koupit si kávu či některý ze sycených nápo-
jů (vzhledem k intelektuálnímu vypětí se občas bez
nějakého toho stimulu v podobě coly či energy drinku
člověk obejde těžko).
Projevují se zmíněné „nejvyšší dotace” ještě někde
jinde?
Musím uznat, že co se týče výbavy školy, tak si není
příliš na co stěžovat. Přístroje poměrně moderní, a až
na výjimky dataprojektory (na rozdíl od gymnázia) všu-
de běží. Škola disponuje vlastní heslovanou wi-fi sítí…
Tohle vše mohu ze své osobní zkušenosti docenit. Co
je však možná ještě lepší oblastí využití této finanční
podpory, je program Erasmus +. Na rozdíl od jakékoliv
jiné univerzity v ČR u nás, je umožněno vycestování do
zahraničí (ať už za studiem či praxí) prakticky komu-
koliv, kdo si zažádá. Osobně jsem této možnosti zatím
nevyužil, ale dle slov svých spolužáků, jež tak učinili, je
to užitečná a mnohdy nezapomenutelná zkušenost.
Doplnil bys ještě nějakou zajímavost?
Pro případné zájemce o studium na ŠAVŠ mě napadají
3 zajímavosti:
1) Můžeme se chlubit 100%zaměstnaností absolven-
tů!
2) Součástí studia je i semestr praxe (bohužel to zna-
mená delší délku studia, ale zase výhodu zisku pracov-
ních zkušeností)
3) Bezespornou výhodou u nás je neomezená mož-
nost opakování předmětů a nulového požadavku na
zisk kreditů pro postup mezi semestry. Jinými slovy u
nás není takový problém, když se předmět nepovede…
„prostě můžete opakovat a opakovat, dokud to nako-
nec nevyjde.“ Namísto klasického „3x a dost“.
21