napsal: Tomáš suchý, 4.A
“ZA CO NENÍ MONEY,
TO JE OUT!“.
V tomto čísle jsme se chtěli podívat
na profese. Vybral jsem si téma,
které s profesemi trochu souvisí
a které je mi velmi blízké, i když
musím konstatovat, že se v dnešní
době už moc nenosí.
V
e středu 05.12. opět po roce oslavíme
Den dobrovolníků. Oslavíme den lidí,
kteří věnují svůj čas jiným a potřeb-
ným. Ať už je to čas strávený s dětmi, seniory,
tělesně postiženými, nevidomými nebo neslyší-
cími. Jsou to lidé, kteří si zaslouží veliký obdiv.
Bohužel v dnešní době se mladí dobrovolnic-
tví straní jako čert kříže. Kdybych to řekl tím
naším slangem: “Za co nejsou money, to je out“.
Žijeme či popř. studujeme ve městě, kde máme
obrovské množství příležitostí se do takových
aktivit zapojit. Kdo rád pracuje s dětmi, může
spolupracovat s organizacemi jako je Junák
nebo Pionýr. Kdo rád sportuje, může se zapo-
jit jako asistent trenérů a vychovávat tak dal-
ší generaci svého klubu, a to ať jde o florbal,
fotbal, basketball či hokej. Ti, co mají politické
směřování a chtěli by se zasloužit o rozvoj školy
či města, mohou navštívit Parlament mládeže
na školní či městské úrovni. A je i řada dalších
činností... Tyto instituce jsou na dobrovolnictví
závislé, a pokud bude příchod nových vedou-
cích a instruktorů klesat sestupnou křivkou
jako doposud, dostaneme se do fáze, kdy už
zadarmo nepůjde vůbec nic.
A povede to k jedinému, už nyní si rodiče stěžují,
že děti nedělají nic jenom koukají do mobilu, na
televizi nebo do počítače. Už málokdy potkám
kluky venku s míčem, jak hrají fotbal nebo na
„schovku“. A věřte mi, může to být ještě horší!
Dovolím si uvést příklad práce dobrovolníka.
Já osobně působím už řadu let jako dobrovol-
ník. Za posledních 8 let jsem měl příležitost
vyzkoušet si řadu zajímavých věcí. Od vedení
zoo kroužků, přes kroužky informatiky, až po
pozici florbalového trenéra, kterou vykonávám
dodnes, zároveň působím jako zmocněnec
našeho florbalového klubu a zástupce sekretá-
ře. V posledních šesti letech jsem také komplet-
ně připravil 12 letních sportovních kempů pro
děti. No, a abych nezapomněl, tak i činnost v
našem magazínu Student Revue je z 99% na
dobrovolné činnosti.
Co mi to vzalo – hodně volného času. To je prav-
da. Ale co mi to dalo – řadu nejrůznějších zku-
šeností, které mi předávali lidé, kterých si vážím.
Zkušeností, které využívám teď při působení na
střední škole, budu využívat na vysoké a i dál v
životě a které budu moci předávat sám lidem,
kteří o to budou mít zájem. Pro mne, i když je
to častokrát náročné na psychiku, je to jeden ze
způsobů příjemně strávených chvil.
Pokuste se zamyslet, jestli byste nechtěli něco
změnit, zkuste věnovat čas i někomu jinému
než jenom sami sobě a uvidíte, že se Vám to
jednou vrátí.