Student Revue profese listopad-prosinec srTISK | Page 7

VYSNĚNÉ PROFESE napsala: sofie anna janebová, 1.0 aneb KDO ŠTĚKÁ ŽERYKA Jednou jsem se s mam- kou bavila o tom, kdo štěká Žeryka. Ten člo- věk přece musí mít krás- ný život. Když se natáčí nějaký nový díl Hurvín- ka, tak on si sedí, může si třeba číst, poslou- chat písničky, kreslit, popřípadě plíst a někdy podle scénáře zaštěká nebo zavyje Žerykovo “Néééééééééééééé!”. P ři nacvičování se navíc (v přípa- dě, že ještě přes ta svá sluchátka vůbec něco slyší) výborně baví jako ostatně všichni jeho kolegové, kteří ale na rozdíl od něj mluví celý den. Pak se zvedne, rozloučí se, vezme si výplatu a běží si domů pustit svůj výkon a přitom si doplést, co už skoro upletl na natáčení. Mamka mi dala za pravdu. Vydělávat si tak, že párkrát do dne zavyji a zaštěkám, to je práce snů… A ještě k tomu stihnout uplést dětem zimní oblečení, no to je snad placená dovolená! No, namítla jsem, takových podobných zaměstnání ale taky musí být víc… Započala jsem tedy svůj výlov rybníka plných profesí a zkoumala jednu rybu za druhou. Nakonec jsem si všimla takového pěkného tučného lososa a přitáhla jsem si ho k sobě. Jmenoval se “Ochutnávač” a říkal, že ti, kteří jako on pra- cují jako ochutnávači, mají stejně dobrý život jako ten, kdo dabuje Žeryka, ne-li lepší. “Kaž- dé ráno přijdou do práce, sednou si před stůl a čekají, až jim někdo přinese něco, co můžou ochutnat. Jakmile tu dobrotu sní, dohadu- jí se, jestli jim to na ochutnání stačilo, nebo ne a jestli si mají poslat pro další. Poté, co se ochutnáváním nasnídají, začnou debatovat o tom, zda kuchařům pokus schválit a pustit pamlsek na veřejnost, nebo kuchařům slušně vysvětlit, že tohle by nevzal do pusy ani ten tvůj Žeryk. A takhle to jde celý den. Nemu- sí ani utrácet za snídani a svačinu a taky se přitom umí pobavit!” pověděl mi Ochutnávač poté, co jsem mu vysvětlila důvod své návště- vy. Pomyslela jsem si, že má vlastně pravdu a hledala jsem dál něco zajímavého. Asi tři sta metrů od Ochutnávače jsem našla zářivě žlutého kapra, jak se plácá a snaží se upoutat moji pozornost. Už z dálky na mě volal, že se jmenuje “Voňavkář” a jestli nechci zkusit nový parfém, že prý má nějaký otesto- vat. Došla jsem k němu, přičichla si k lahvičce a raději jsem vzhledem ke smradu linoucímu se z lahvičky zdvořile odmítla. Místo toho jsem se zeptala, zda se mu jeho práce líbí a jak probíhá jeho den. “Komu by se moje práce nelíbila! Je to tak jednoduché a tak… krásně voňavé!” rozplýval se a přitom na sebe k mé nechuti nastříkal ten jeho parfém, který mi před chvílí nabízel. Nenápadně jsem si přes nos natáhla rolák. “Ráno přijdu, posadím se a už přede mne skládají lahvičky plné voňavých tekutin. A já jen čichám, stříkám okolo i na sebe a kritizuji. A kdybys cítila, jak kavalírsky potom voním! Stokrát silněji, než teď! Akorát nikdo tu vůni nedokáže ocenit, všichni na mě ječí, jak prý smrdím….” kroutil hlavou Voňav- kář. Radši jsem se tedy rozloučila a sundala si rolák z nosu. Ale vůně byla příliš silná a mně se zamotala hlava. Odklopýtala jsem z Voňav- kářova zorného pole a rozkašlala jsem se. “Už zase někoho rozkašlal, ten lotr převoně- ná! Všechno dobrý?” uslyšela jsem pod sebou hlas. Pořád kašlajíce jsem shlédla dolů a díva- la jsem se na další rybu, tentokrát na cejna. “Jo, už ehm ehm, všechno dobrý.” Představil se mi jako “Ten, kdo staví LEGO”. Tato práce mi věru nic neříkala a tak mi musel Ten, kdo staví LEGO, vysvětlit podrobnosti. “Já jsem vlastně takový návrhář stavebnic. V práci dělám jen to, že stavím LEGO a vymýšlím tak nové hrač- ky. Co se mi na ní líbí? Hmmm…. Asi to, že si celý den jen hraji, dostávám za to slušný plat a pracuji pro světovou firmu.” prezentoval mi svoji profesi Ten, kdo staví LEGO. Také se mi svěřil, že z České republiky je jen jeden člověk, který tuto profesi vykonává. Další úlovky ale nestály za moc. Všechny tyto ryby ve mně zanechaly všelija- ký pocit. Možná že vy z toho jste moudřejší než já. Zkuste taky vylovit svůj rybník a na- jít nějaký unikát, který mi unikl, je to docela zábava. Ale nesmíte potkat Voňavkáře, slyše- la jsem, že už zase něco testuje! P.S.: Žeryka štěká Miroslav Polák.