Ahoj Adame, nejprve bychom ti s celým týmem
chtěli pogratulovat ke tvým úspěchům, mezi
které patří skvělé 3. místo z Ruska a čerstvě i k
titulu Mistra republiky.
,, Mockrát děkuju za gratulaci a vážím si toho.“
Jak dlouho se judu věnuješ? A co Tě k tomu při-
vedlo?
,, Letos to bude 10 let, co jsem se judu začal
věnovat.“
,, Můj táta dělal jako mladý řecko-římský zápas
a já chtěl jít v jeho stopách. Ale mamka mě chtě-
la dát nejprve na judo, abych se naučil dobře
padat a zvládal základní gymnastiku, a tak jsem
u toho zůstal až doteď a řecko-římský zápas už
nepřipadá v úvahu.“
Takže Tvá rodina tě přivedla k judu. Jaké byly
Tvé začátky? Nechodil jsi domů s brekem? Proč
sis vybral právě judo - a ne třeba fotbal či jiný
týmový sport?
,, Ohromně mě to bavilo, takže brek vůbec
nehrozil. Jako malý jsem byl takový tučný, takže
to bylo náročný, ale bavilo mě to a to bylo nej-
důležitější. Ještě ten rok, co jsem se začal judu
věnovat, jsem si udělal svůj první pásek a vyrazil
na své první závody, které se konaly v Nerato-
vicích. Dvakrát jsem vyhrál a dvakrát prohrál.
Skončil jsem na krásném 4. místě. Nikdy jsem
nebyl na týmové sporty. Vždy jsem bojoval sám
za sebe. Judo mě baví a to už mě asi nepustí.“
Tak je hlavní, že tě naplňuje. Nyní čerstvě nav-
štěvuješ gymnázium, jak sis zvykl? Je pro tebe
náročné skloubit školu a sport?
,, Musím říct, že je. Ze základní školy jsem
odcházel se samými jedničkami. Upřímně jsem
to čekal lehčí, ale je to možná kvůli tomu, že
kvůli judu hodně chybím a musím se zameška-
nou látku doučit sám, což je náročné. Občas se
to na mě valí ze všech stran a já nevím co dřív.
Jelikož mám hodně tréninků, tak moc času na
školu není, ale zatím to zvládám.“
Přechod ze základní školy na střední je nároč-
ný pro každého studenta. Z tvých sportovních
výsledků je vidět, že se tvrdý trénink vyplácí. Co
pro tebe znamená bronz, který jsi přivezl z Rus-
ka na začátku října?
,, Bronz z Ruska je pro mě jeden z největších
úspěchů mé probíhající kariéry. Rusko je vel-
mocí všech úpolových sportů, proto sem při-
jely reprezentační výběry z Koreje, Japonska,
Mongolska, Kazachstánu, Francie a další. Já si
dokázal, že na to mám i na světové úrovni. Tento
turnaj je velice prestižní hlavně v Asii a takováto
příležitost se naskytne třeba jednou za život.“
Jaké jsou tvé cíle a sny v judu?
,, Sen každého sportovce, který myslí sport
vážně a obětuje tomu vše, je vyhrát olympiádu.
Samozřejmě, že to se jen tak někomu nepovede.
Můj cíl na příští rok je se dostat na Mistrovství
Evropy, které se koná ve Varšavě a na EYOF, což
je evropský olympijský festival mládeže, který
se odehraje v Baku. Co bude dál záleží jen na
tom, jak se mi bude dařit.“
Tak pevně doufám, že se ti bude dařit i nadále a
dotáhneš to co nejdál. Třeba jednou napodobíš
to, co dokázal Lukáš Krpálek v Riu na OH 2016.
Řadu lidí zajímá, jak je to s pásky. Tak bych tě
poprosil, jestli bys to vysvětlil a pochlubil se,
jakou barvu máš ty.
,, Děkuji mockrát. Kdo ví, třeba se zázrak sta-
ne skutečností. K páskům- stupně vyspělosti se
dělí na 2 části. Žákovské stupně jsou od 6. do
1. kyu. Bílý je 6. kyu, následuje žlutý, oranžový,
zelený, modrý a hnědý, který mám já a to je 1.
kyu, tedy poslední level žákovského stupně.
Potom je černý pásek, což už je 1. dan a to je
už mistrovský stupeň, kterých je celkem 10. Ten
poslední měl historicky pouze samotný zaklada-
tel Jigoro Kano. Od 6. danu je pak červeno-bílý
pásek a od 9. je červený, ale na ty dosáhnou jen
opravdoví mistři tohoto umění.“
Děkuji moc za vyjasnění. Máš nějaké rituály
před zápasem a vlastníš nějakého talismana?
,, Své rituály mám. Před začátkem soutěží si úpl-
ně vyčistím hlavu. Před každým zápasem jsem
naprosto koncentrovaný a mám své speciální
protahovací cviky, které dělám, než jdu na tata-
mi. Talisman nosím na každé závody. Je to přívě-
sek na krk ve tvaru čtyřlístku.“
Moje poslední otázka je, jaké máš životní motto,
a co bys doporučil začínajícím judistům?
,, Nikdy se nevzdávej, bojuj a dosáhneš toho,
čeho chceš. Začátečníkům bych doporučil, aby
to nevzdávali. Judo je pro hodně lidí nejenom
sport, ale i životní cesta. Stejně tak je to i pro mě
a může to tak být pro jakéhokoliv judistu.“
Moc ti děkuju za rozhovor a přeji do dalších let
řadu sportovních, životních i studijních úspě-
chů.
,, Já děkuju za oslovení a přání.“
13