téma
Dne 17.11., jak píší kalendáře, je
Den boje za svobodu a demokra-
cii, který si každoročně připomíná-
me.
text:
Pavlína Lenghartová 8.0
Letošní 17. listopad byl ovšem 30leté výro-
čí revoluce. Víte vůbec, co se v listopadu
roku 1989 stalo? Připravila jsem pro vás
stručný nástin událostí.
19.11. se
formovalo
Občanské
fórum jako
platforma
občanských
aktivit od-
mítajících
režim, v čele
stál Václav
Havel.
Nejprve zmíním, že 17.11. je též Mezinárod-
ním dnem studentstva, který ale odkazuje
na rok 1939, kdy na nátlak nacistického
Německa byly na 3 roky uzavřeny české
vysoké školy z důvodu studentských
demonstrací proti nacistické okupaci. Udá-
lost je také spojena se zabitím studenta
Jana Opletala.
Ale nyní k roku 1989. Nejprve je potřeba
vrátit se trochu dále do minulosti…
26. května 1946 se konaly první pováleč-
né parlamentní volby, ve kterých vyhrála
Komunistická strana Československa
(předsedou vlády se v červenci stal Kle-
ment Gottwald), která postupně ovládla
nejen policii a armádu. Následující rok se
začaly události vyostřovat, do SSSR byly
posílány zprávy o útlaku KSČ ze strany
pravicových stran. Zprvu se předpoklá-
dalo, že v dalších volbách zvítězí právě
pravicové strany, proto byla v lednu tajně
vyslána brigáda KGB (tajná sovětská služ-
ba) za účelem ochrany a podpory KSČ
a samozřejmě K. Gottwalda.
28. února 1948 vyvíjela komunistická de-
monstrace nátlak na prezidenta Edvarda
Beneše, který téhož dne přijal demisi
sociálně demokratických ministrů Václava
Majera a Františka Tymeše a zároveň do-
volil komunistům dosadit si vlastní členy
(čímž mimochodem porušil ústavu). Tyto
události označujeme jako únorový převrat
(pro komunisty též „Vítězství českosloven-
ského pracujícího lidu“), kterým nastolil
novou komunistickou totalitní vládu, jejíž
hlavou se stal v červnu Klement Gottwald.
Nastalo 40 let nesvobody a naprosté-
ho úpadku Československa - i po té
ekonomické stránce. Nesvobodné volby,
politické vraždy, tajná policie a cenzura.
Absurdní, nefungující ideologie a mani-
pulativní propaganda. Ale děkujme našim
prarodičům či rodičům za 17. listopad
1989.
Toho dne odstartovala tzv. sametová
revoluce. Konala se ohlášená student-
ská manifestace k uctění památky Jana
Opletala, které se zúčastnilo asi 15 000
studentů. Na Národní třídě ale brutálně
zasáhla proti studentům Veřejná bezpeč-
nost, což pobouřilo společnost. Násle-
dujícího dne začalo organizování stávky,
kterou „podpořila“ lživá (jak se později
ukázalo) informace o ubitém studentovi
Martinu Šmídovi.
19.11. se formovalo Občanské fórum jako
platforma občanských aktivit odmítajících
režim, v čele stál Václav Havel. Další den
proběhla velká demonstrace na Václav-
ském náměstí, které se účastnilo přes 150
000 demonstrantů požadujících nejen
objasnění tvrdého zásahu VB na Národní
třídě, ale také demokratizaci společnosti.
24.11. se členové předsednictva ústředního
výboru vzdali svých funkcí, ale to nesta-
čilo. V dalších dnech se ještě uskutečnily
dvě demonstrace na Letné a celostátní,
dvouhodinová, generální stávka.
A konečně 29.11. Federální shromáždění
zrušilo článek ústavy o vedoucí úloze
KSČ, čímž formálně skončil komunistický
režim. 7.12. rezignovala vláda, byla jme-
nována nová a prezident Gustav Husák
rezignoval.
Václav Havel byl zvolen prezidentem 29.12.
A nyní je to 30 let od doby, kdy naši
předkové vybojovali demokracii. 30 let
svobody v naší zemi, kterou si musíme
i nadále uhájit, a umět rozpoznat tota-
litu, což může být v dnešní době těžké.
Svoboda je pro každého z nás nejdůleži-
tější, nechceme o ni přijít. Připomínejme
si proto dobu komunismu, naučme se hájit
svá práva, informujme se, abychom mohli
včas odhalit totalitní praktiky. l
Ať jde každý vlastní
cestou
Antikódy Václava
Havla
18 listopad-prosinec 2019