Dědovi prošlo
rukama mno-
ho cyklistů.
Jedním z nich
byl i několi-
kanásobný
mistr světa
v cyklokrosu
Zdeněk Šty-
bar, ke kte-
rému vzhlížím
už odmala,
kdy jsem ješ-
tě cyklistiku
nedělala.
V uplynulé sezóně 2019 jsem ale už
vypustila MTB závody. Věnovala jsem se
především silniční cyklistice, kterou mám
nejraději. Na podzim jsem objela i cyklo-
krosové závody. Rozdíl je v tom veliký, i
když se říká, že cyklistika je jen jedna. Na
každou disciplínu je za potřebí jiný typ
přípravy.
Za jaký tým jezdíš?
Aktuálně jezdím za CYKLOSTAR Trek Mer-
cedes-Benz.
Slyšela jsem, že jsi byla i v zahraničním
týmu. Jaká to pro tebe byla zkušenost?
Ano, sezónu 2017 jsem strávila ve švýcar-
ském týmu Monte Tamaro. Zkušenost to
pro mě byla veliká. Seznámila jsem se s
mnoha lidmi a poznala nový typ trénová-
ní. Bohužel to byl tým zaměřený na MTB
(Cross-Country) a to mi moc nejde (haha).
Švýcaři mají hlavně jedny z nejtěžších tra-
tí, co se této disciplíny týče, takže to pro
mě bylo těžké. Hned na prvních závodech
jsem skončila v sanitce. Problém byl také
ten, že jsem byla v italské části Švýcarska,
kde mají děti jako druhý jazyk francouzšti-
nu. Holčina, u které jsem bydlela, anglicky
skoro vůbec neuměla, takže jsem se muse-
la alespoň polopatě naučit základní italské
fráze, abych se domluvila. Měla jsem 2
trenéry, jeden anglicky uměl a dokázal
mi vše vysvětlit, druhý vůbec, takže jsem
se vždy snažila od druhých okoukat, co
mám dělat (haha). Byla to jedna z mých
nejhezčích, ale i nejtěžších sezón. Cesto-
vání a trénování doma sama, bez skupiny,
mi moc neprospělo a moje výkonnost šla
koncem roku strmě dolů.
Jak probíhají vaše tréninky? Mohla bys
nám to trochu přiblížit?
Záleží na závodním období. Momentálně
máme 1x týdně tělocvičnu, kde se zaměřu-
jeme především na posílení celého těla a
dynamiku a 1x týdně chodíme plavat. Do
toho zahrnujeme běh, běžky nebo delší
túry. Od poloviny února do konce března
jsou to spíše dlouhé vytrvalostní tréninky
– okolo 4h. V dubnu nám už začínají závo-
dy, a tak do tréninků přidáváme i rychlejší
úseky. Vše samozřejmě záleží, kdy a jaké
máme závody.
Vyjíždíte trénovat třeba i do zahraničí?
Ano, většina cyklistů vyráží najíždět své
první kilometry někam do tepla. Nejčastěji
je to Španělsko, konkrétně Mallorka.
Máš nějaký vzor? Někoho, kdo tě moti-
vuje?
Jak jsem zmiňovala na začátku, že dědovi
prošlo rukama mnoho cyklistů. Jedním
z nich byl i několikanásobný mistr světa
v cyklokrosu Zdeněk Štybar, ke které-
mu vzhlížím už odmala, kdy jsem ještě
cyklistiku nedělala. Z žen je to asi britská
cyklistka Evie Richards.
Když se ohlédneš za uplynulým cyklis-
tickým rokem, co ti dal?
Uplynulá sezóna pro mě byla nepopsatel-
ná. Byla jsem posledním rokem juniorka
a měla tak šanci se ‚‘ukázat‘‘. Původně
bylo mým cílem zajet alespoň párkrát na
stupně vítězů. Nakonec to dopadlo tak,
že jsem obsadila stupně na skoro každém
závodě Českého poháru, vybojovala dvě
medaile na MČR a ještě ke všemu vyhrála
celkové hodnocení Českého poháru.
A naopak, co ti třeba vzal?
Nejsem si jistá, jestli mi něco vzal. Vím
jen, že mým největším zklamáním pro mě
byla nominace na mistrovství Evropy, na
které jsem nakonec nejela i přes to, že
jsem splňovala nominační kritéria. To jsem
dokonce obrečela.
Máš na nadcházející sezonu stanovené
nějaké cíle? Něco, čeho bys chtěla do-
sáhnout, nebo co bys chtěla změnit?
Určitě se chci dál zlepšovat a posouvat
své hranice. Konkrétní cíle nemám. Budu
prvním rokem v kategorii ženy Elite,
respektive ženy U23, a k tomu všemu mě
ještě čeká maturita. V obou případech ze
sebe chci vydat to nejlepší .
Děkuji za tvůj čas a za to, že ses s námi
podělila o své zkušenosti a zážitky. Pře-
jeme Ti hodně štěstí k maturitní zkouš-
ce a spoustu najetých kilometrů. l
21