Interview s paní profesorkou
Markétou
Dostálovou
text:
Jakub Škvrna 2.a
1. Jak vzpomínáte na Vaše školní léta?
a školní léta vzpomínám moc ráda
a s velikou úctou. Asi jsem vždy
měla štěstí na bezvadné učitele,
kamarády i profesory „našeho gymplíku“.
A dnes už můžu konstatovat, vlastně i na
kolegy. Mnohdy se zasměji nad vzpomín-
kou, že jsme jako studenti také trochu
zlobili. A někdy i víc… Asi by si oni (učitelé)
mohli vlastně stěžovat na mě, ale nemy-
slím, že bych zrovna já byla takový rebel
doby. I když????? Nevím, taky jsme leccos
ztropili……
2. Jak Vás napadlo, že budete učit?
Tak to je otázka sama pro sebe. Asi mi
nebudete věřit, že jsem původně ani učit
nechtěla. Velmi mě zajímala francouzština,
které jsem se věnovala nadevše. A veške-
rou píli jsem věnovala jen jí a zajímavým
studijním pobytům v různých regionech
Francie. A také se mi líbilo tam vstřebá-
vat tu pravou francouzskou atmosféru.
Ale druhý předmět, který mi naše „alma
mater“ nabízela a který mě uchvátil,
byla biologie. Někdo si řekne, že jazyk a
věda nejdou dohromady, ale vidno jest …
jdou. A nejenom já jsem toho důkazem. V
biologické sféře jsem také prožila spousty
zajímavých „akcí“…. když vzpomenu smý-
kání hmyzu na slepých ramenech Labe,
pitvy bezobratlých živočichů……atd…
Bylo období, kdy francouzština trochu
stagnovala. Ale přesto se mi podařilo oba
obory spojit a vlastně dokázat, že to jde.
Alespoň pro mě. A nyní je to nej!! Můžu
tyto oba předměty učit!
3. Jaké to je učit na škole, kde jste
několik let před tím studovala?
Tak to pro mě byla opravdu nejtěžší
situace. Stát se kolegyní paní profesorky
Marcjanikové a Casanovové byla opravdu
odvážná věc. Obě dvě mě uchvátily svou
N
Někdo si řek-
ne, že jazyk a
věda nejdou
dohromady,
ale vidno
jest...
výukou a znalostmi, jen díky nim jsem
zvolila svou další cestu studia a vlastně
života. Poté jsem se stala členkou sboru
a byla to pro mě další veliká výzva. Velice
jim tímto děkuji za jejich cenné rady a
pomoc na mé další cestě za vámi studenty.
A leckdy jsem opravdu zase jen nevěřícně
zírala, jak jsou skvělé, i dnes jsou mými
„ikonami“. A to, že dodnes spolupracuji
i s dalšími kolegy, kteří mě učili, je tolik
povzbudivé a motivující.
-
4. Kromě biologie a francouzštiny učíte
také latinu. Proč se jí učit? Jak ji může-
me v budoucnu využít?
Latina, to je těžké vysvětlit. Je to přeci jen
mrtvý jazyk. Nelze s ním běžně komuniko-
vat. Ale provází nás v životě velmi často.
Proč se vlastně studenti o latinu zajímají?
Oblasti jako farmacie, lékařství, právnická
praxe, teologické termíny, mnohdy řada
přejatých slov, které se staly dnes vlastně
„slovy živými“, tak to je vlastně běžná a
živá latina. A to ještě musím zmínit spous-
ty latinských písní, které jsou dodnes
velmi často zpívány, nemůžu opomenout
tedy studentskou hymnu „Gaudeamus
igitur“. Její tóny zaznamená snad každý
student gymnázia … myslím, že mnohdy
nejen on…. Takže i volba našich studentů
je vlastně uvážená pro obory, kterým se
dále chtějí věnovat, popřípadě obory,
kde pro ně bude latina důležitá. Proto se
našim studentům snažím tuto příležitost
nabídnout a podpořit je v jejich dalším
vzdělávání. Mnohdy latinské termíny vyu-
Gusto,
je tu husto!
žijí i v testech přijímacího
řízení.
„Podívej se, Gusto, jak je tady husto!“
5. Několik měsíců jste
pracovala
ve
skandoval
nekonečný
dav demonstrantů
Francii. Jak jste se k během
tomu posledního
dostala? Kde
listopadového víkendu.
jste pobývala? Co bylo
Vaší prací?
Co se v sobotu 25. listopadu
Na Letenské
pláni
Vám to přineslo? sešlo odhadem až 800 000 lidí, o den
První moje zkušenost později
byla v půl
západní
části
milionu.
Francie, ve městě Angers, kam jsem Ö
17