FBC Sokol Frenštát p. R.
Sezóna 2014/2015
Tradiční soupeř v netradičním hávu. Bez Duškina šel do toho po hlavě a tak některé souboje
byly dosti nebezpečné. Jednoznačný pokyn zněl nechodit do osobních soubojů a přehrát soupeře
kombinačně. A to se v plné míře povedlo, opět parádní kombinace všech tří řad a óda na florbalovou
radost podpořená hlasivkami z tribuny. Stínem pak bylo nezaviněné zranění Mortyho, který si obnovil
zranění kolene a nezbývá než si přát, aby to tentokrát nebylo nic vážného, ale bohužel si tím nejsem
tak zcela jist…
FBC Sokol Frenštát p. R - St. Bělá
13 : 4 (5:2,8:2)
G: F. Nádvorník - 3, O. Rusev - 3, Z. Zejda - 2, A. Polách - 2
J. Tvarůžek, J. Skýpala ml., R. Pavelka
A: J. Tvarůžek - 3, M. Štěpán - 3, A. Polách - 3, Z. Zejda - 2
J. Skýpala ml, O. Rusev
S: Š. Vávrová
J. Skýpala st-Z. Zejda-M. Štěpán
F. Nádvorník-J. Tvarůžek-R. Pavelka
J. Skýpala-O. Rusev-A. Polách
Z tohoto utkání jsme měli oprávněné obavy, někteří hráči soupeře tak úplně nezvládají své
nervy, což ukázali už v předchozích dnešních zápasech. Začali jsme v dnešním duchu, střeleckým
koncertem, který se malinko zadrhnul ve chvíli, kdy jsme přestali bránit a začali vymýšlet kudrlinky.
Soupeř snížil a nás pak ještě rozhodil nešetrný zákrok na jednoho našeho hráče. Nebyl to pěkný
pohled… nebudu to raději více rozebírat. Za stavu 5:3 jsme si řekli a dost a rozjeli opět kolotoč
parádních akcí a přidávali jeden gól za druhým a opravdu stály za to.
Výsledky mužů tedy nadstandartní, 3x dvouciferně… parádní hra… skvělý tým. Stínem tedy jen
zranění dvou hráčů. A jedno zamyšlení nakonec. Od některých lidí stále slýcháme, co a jak je v PFLce
špatně. Jak jsou špatní rozhodčí a jak za porážku o deset gólů nemůže slabý výkon hráčů, ale
samozřejmě rozhodčí. A jak je možné, že zápasy pískají rozhodčí z Frenštátu, i vlastním týmům. A ejhle,
rozhodčí z Frenštátu jednou nemají čas a už se nenajde nikdo, kdy by na sebe vzal tuto zodpovědnost.
Čest světlým výjimkám. Kritizovat je strašně jednoduché, to dovede každý, nic to nestojí a nic člověk
nemusí umět, ale něco udělat… Po zápasech pak všechny týmy rychle zmizí, některé zanechají v
šatnách neskutečný bordel, my s kolegou z Frýdlantu (a se Šárkou a Matym) hodinu sklízíme mantinely
a dáváme tělocvičny i šatny do původního stavu. No a příště si zase vyslechneme, jak je to všechno
špatné…
Ve tři čtvrtě na osm se zbytkem výpravy nasedáme do vlaku a míříme k domovu… ale to ještě
není vše, následuje tradiční posezení u Veterána, tentokrát společně juniorsko-mužské. Ještě se stavím
domů pro kalhoty pro Marka, neboť ten cestuje jen v kraťasech (ale zase dobrý argument pro paní
trenérovou, proč do té hospody musím :)). Povečeřím dvě Plzně a spokojeně pozoruju a poslouchám
spokojené krásné mladé lidi :). No a poté, co jsem v 6:30 opustil teplo domácího krbu, se do něj ve
22:30 vracím…
79