FBC Sokol Frenštát p. R.
Sezóna 2012/2013
bezpečně likvidoval. Zato Lukáš měl po nástupu do branky ve druhém poločase nehoráznou smůlu,
když soupeř po 8 vteřinách potrestal naše propadnutí a posléze ještě dvěma brankami pojistil svůj
náskok. Pro nás se ale nic nezměnilo, pořád jsme se snažili na maximum a hra se opět vyrovnávala. Že
bojujeme až do konce se ukázalo v samotném závěru, kdy Fíla 22 sekund před koncem svým
federerovským způsobem podruhé překonal soupeřova brankáře a upravil výsledek do konečné
podoby.
Frenštát - Coyotes Jablunkov
10 : 1 (4:0,6:1)
G (A): 5:23 M. Štěpán (SN), 6:17 T. Fuciman (F. Karban), 7:18 A. Polách, 9:35 M. Karban, 16:00
F. Karban (T. Fuciman), 19:20 M. Štěpán (M. Karban), 23:13 M. Štěpán (T. Fuciman), 25:29 F.
Karban, 26:27 M. Karban (D. Novák), 29:49 M. Karban (M. Štěpán)
S: J. Eliáš – J. Rosinský-D. Schneiderka, M. Karban-M. Štěpán-E. Milata
J. Skýpala-A. Nádvorník, F. Karban-A. Polách-T. Fuciman
R. Jenčo-M. Ondryáš, P. Pícha-J. Zeman-D. Novák
Zajímavou předehrou tohoto zápasu byla nucená změna našich dresů na černé, což si vyžádal
soupeř, vyznávající bílo-červené dresy. Nám to nevadilo, naopak :) jen rozhodčí to dost mátlo,
protože se museli orientovat jen podle čísel na trenýrkách, a tak zrovna Mara opět přišel oficiálně o
dvě ze svých 4 krásných tref, protože byly připsány Milošovi a dokonce i Snajprovi :), ale tak opět náš
statistický servis nezklamal, a tak uvádíme maličko odlišné, ale zato přesné údaje, které se tedy od
těch oficiálních lehce liší…
Soupeř měl ve svém středu dosud nejproduktivnějšího hráče soutěže. O koho jde, jsme
poznali hned po pár sekundách na hřišti, kdy na nás vletěl jako tornádo, jednou nastřelil tyč a jednou
jej skvěle vychytal Honda. Od té chvíle ovšem už jsme o něm věděli a dál se neprosadil. Od začátku
jsme na hřišti měli víc prostoru, než v minulých zápasech a tak jsme se mohli pouštět do souvislejšího
tlaku na soupeřovu branku, který vyvrcholil faulem, který byl potrestán samostatným nájezdem. K
tomu jsem vybral Marka a udělal jsem dobře! Nádherně vymíchal soupeřova brankáře a poprvé na
turnaji jsme šli do vedení. Vycítili jsme šanci, poprvé na turnaji jsme tak brzy stáhli hru na dvě lajny a
pak to začalo. Po minutě se prosadil po spolupráci s Fílou Fuci, po další minutě se pak poprvé na
turnaji prosadil náš nejdůraznější hráč Adam, když si tvrdě za brankou vybojoval míček a po dalším
souboji ho doklepl za brankářova záda. Po dalších dvou minutách se pak prosadil Miloš a bylo to už o
čtyři branky. Byla to z naší strany nečekaná ofenzivní smršť. Soupeř se ale zdaleka nevzdával a bojoval
pořád se stejným nasazením. My ale byli v takové ráži, že nás nemohli zastavit a v druhém poločase
skóre utěšeně narůstalo, když se prosazovaly obě lajny, včetně střídajícího Piedra. Bohužel 43 vteřin
před koncem přišla i chvíle soupeřů a po takovém nesoustředěném buly, kdy jsme odevzdávali
sportovně míček soupeři, přišlo naše propadnutí a Honda tak přišel o vychytanou nulu, což ale
myslím nekazí dojem z našeho výkonu, okořeněného nakonec i desátou brankou v soupeřově síti,
vstřelenou 11 sekund před koncem zápasu. Vyslyšeli jsme tak skandování našeho diváckého kotle,
který opravdu nečekal, že si něco takového na tomto turnaji zakřičí… Moc pěkná tečka za dnešním
dnem…
98