FBC Sokol Frenštát p. R.
Frenštát - Radvanice
Sezóna 2012/2013
11 : 1 (6:1)
G: Z. Zejda - 3, F. Nádvorník - 3, V. Graf - 2, A. Polách, M. Karban, J. Koliba
A: J. Skýpala - 2, V. Graf - 2, Z. Zejda, L. Bartík, R. Pavelka, A. Polách
S: Š. Vávrová, J. Skýpala-Z. Zejda-V. Graf, L. Morys-F. Nádvorník-L. Bartík, J. Koliba-R. Pavelka-M.
Karban, M. Štěpán, A. Polách
K zápasu proti soupeři, který ve svém prvním zápase dokázal porazit Frýdlant 7:6, když o
poločase vedl 5:0, jsme přistoupili velmi zodpovědně a předvedli parádní výkon plný krásných
kombinací. Opravdu dařilo se nám téměř vše, až snad na smolaře Barta, kterému to ne a ne sednout
(že by vliv stužkováku? ;-)), ovšem bojoval a hrál s plným nasazením a já nemám k jeho výkonu žádné
výhrady. Zápas jsme si opravdu užili a bavili se florbalem. Hattricky si vstřelili Filda a po delší době i
Zbyňa, svůj první zápas v PFLce za muže vyšperkoval gólem i Adam, který se točil ve třetí formaci s
Marou a Milošem, vedle zkušených borců Kolbyho a Robina. Jojo, tohle se mi líbilo fest…
Frenštát - Frýdlant 2
5 : 3 (1:1)
G: J. Koliba - 2, L. Morys, L. Bartík, R. Pavelka
A: M. Karban, L. M orys, L. Bartík
S: Š. Vávrová, J. Skýpala-Z. Zejda-V. Graf, L. Morys-R. Pavelka-L. Bartík, J. Koliba-M. Štěpán-M. Karban
Už bez Fildy a s přeskupenými řadami jsme narazili ve třetím zápase na našeho odvěkého
rivala, tým Frýdlantu, tentokrát s označením 2, což byli ti "mladší" hráči soupeře, tedy tým okolo
Lukáše Nováka, D. Kokeše či M. Urbana… A první poločas z naší strany nebyl vůbec dobrý, ani ne tak
herně, jako spíš tím, že jsme se zaměřovali víc na stížnosti na rozhodčího, než na vlastní hru. Pravda,
chyby od rozhodčího tam byly, ale určitě ne úmyslné a my se nemůžeme začít vymlouvat na sudí,
když se nám nedaří. Ano soupeř hrál tvrdě a vlastně dosáhl svého, místo soustředění se na hru, jsme
řešili blbosti, které vrcholily fakt nesportovním chováním Kolbyho, který po dalším úderu do zad
neudržel nervy na uzdě a řekl něco, co říkat neměl. V tu chvíli mi bylo velmi smutno, pro tohle to
určitě nedělám. Štve mě, když to udělá soupeř, ale bolí, když to udělá můj hráč. Chápu emoce, ale
takhle tedy ne. O přestávce jsme si vše vyříkali i vyřvali, i Kolby to uznal, omluvil se a do druhého
poločasu nastoupil v našem dresu už zcela jiný tým, který tento vyrovnaný zápas rozhodl tím
nejlepším možným způsobem. Soustředili jsme se jen na sebe a svou hru a najednou to šlo. I Bart se,
za mohutného aplausu střídačky, konečně trefil. Nejlépe celou situaci v druhém poločase vykresluje
Mortyho akce. Po tvrdém ataku soupeře nehnul ani brvou, sebral míček za brankou, přeběhl hřiště a
skóroval. Tomu říkám správná odpověď. A stejně tak Kolby, zapomněl na rozhodčí, dal dva góly a
body byly doma.
14