Sezóna 2011/2012 | Page 95

FBC Sokol Frenštát p. R. Jméno Koliba Jan Karban Michal Zejda Zbyněk Peloušek Jakub Graf Vojtěch Bartík Lukáš Pavelka Robin Morys Lukáš Golas Matouš Štěpán Marek Karban Filip Nádvorník Filip Fuciman Tomáš Řezníček Filip Tajsler Jan Skýpala Jan Zátopek Petr Skýpala Jakub Polách Zdeněk Post O Ú Ú Ú Ú Ú Ú O Ú Ú Ú O O O O O O O O Sezóna 2011/2012 Ročník 93 96 90 93 90 93 90 91 95 96 97 93 96 96 92 91 90 97 68 Zápasy 18 15 15 12 15 12 9 18 6 5 6 6 6 6 11 3 3 2 1 Branky 15 9 12 13 9 9 7 4 5 3 5 1 2 2 1 1 0 0 0 Asistence 6 11 6 3 7 6 4 7 4 4 1 5 2 1 2 0 0 0 0 Body 21 20 18 16 16 15 11 11 9 7 6 6 4 3 3 1 0 0 0 Z PRAHY VEZEME BRONZOVÉ MEDAILE… 12. 5. 2012 Starší žáci a dorostenci jsou pro tento rok třetím nejlepším Sokolským týmem v republice. Což určitě není špatná vizitka. A mohla být i lepší, jen jsme v tomto turnaji bohužel vyprodukovali až příliš mnoho chyb a to se pak těžko vyhrává. Určitě jsme ale v Praze nezanechali špatný dojem, naši soupeři byli velmi kvalitní a všechny čtyři týmy tak dokázaly, že i na "sokolské" úrovni lze hrát výborný florbal. Po sportovní stránce tedy s turnajem velká spokojenost. Co se týká podmínek pro celostátní finále, tam už taková spokojenost nepanuje. Všechny týmy by si zasloužily mnohem důstojnější prostředí, než jaké pro tento sport nabízí zcela nevhodná tělocvična Tyršova domu. Hrát finále na hřišti o rozměrech 26x12 metrů, kde ani není naznačeno brankoviště, bod pro buly není ve středu, za každou brankou je jinak veliký herní prostor… škoda, no. A to si představte, že po nás tam hráli chlapi… Nebyli jsme ale jediní, komu tohle vadilo a tak snad už pro příští rok by se mohlo blýskat na lepší časy, ale uvidíme, nejdříve se tam ale budeme muset znovu kvalifikovat a to nebude jednoduché… Vraťme se na začátek. V pátečním ránu se sešla "Brněnská parta" v kompletním složení na Frenštátském nádraží. Ba co víc, tentokrát jsme výpravu posílili o Ondru a Radima, kteří s námi vyrazili na vlastní žádost a vlastní náklady. Ondra byl nejvíc zvědavý na legendární Káefcéčko a Radim chtěl alespoň jednou zažít atmosféru velkého turnaje se svými kamarády. Cesta do Prahy proběhla v pohodě a bez problému, i díky tomu, že Emča se dostal do kupé se mnou a tak nemohl naplno rozjet svou vyhazovací mánii a zmohl se jen na pubertální přimalovávání orgánů na obrázky v novinách… Praha nás uvítala dusným a velmi horkým, až nedýchatelným vzduchem. Na rozdíl od let minulých jsme po ubytování nevyrazili po památkách, ale zcela cíleně zamířili rovnou do dračí sluje. Jde o speciální deskoherní obchod s hernou, kde se nás ochotně ujali mí známí RBX společně s SSZGSA. A tak jedna skupina bojovala o krále Tokia ve hře King of Tokio, další skupina se vydala ničit vetřelce do vesmírné stanice s názvem Paranoia, ti mírumilovnější se jali pěstovat bambus ve hře Takenoko. No a 94