FBC Sokol Frenštát p. R.
Sezóna 2011/2012
mezi sebou utkaly hned 2x. Zkrácení hracího času na 2x8 minut bylo taktéž pozitivní a zabránilo
velkým rozdílům ve skóre a dvouciferným výsledkům.
A jak si vedli naši zástupci? Skvěle!
Odehráli jsme tedy celkem 24 zápasů s bilancí 20 vítězství, 2 remízy a pouhé 2 porážky.
Rovněž skóre 110 : 50 je velmi pozitivní. Celou soutěž jsme tedy vyhráli a to s náskokem 17 bodů na
další tým v pořadí. Ale nebylo to tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mnoho
zápasů bylo velmi vyrovnaných a výsledky v nich velmi těsné. Dokázali jsme ale zvládat i takto
vyrovnané duely a proto jsme po zásluze zvítězili.
Po prvním turnaji šel do čela tým DDM Kopřivnice s 15 body, my po jedné porážce a jedné
remíze na něj ztráceli dva body. Vše se změnilo po druhém turnaji. Nastoupili jsme tentokrát
kompletní, i s uzdraveným Ondrou, a soupeřům jsme nedarovali jediný bod a všech 6 utkání vyhráli!
Husarský kousek. Při třech porážkách Kopřivnice jsme se tak dostali do vedení o 7 bodů. I další turnaj
proběhl v naší režii, když jsme ztratili jediný bod po sérii 11 vítězství v řadě. Náskok v čele tabulky
narostl na 17 bodů a na posledním turnaji jsme tak k jistotě prvního místa potřebovali jeden bod ze
šesti zápasů… V prvním zápase posledního turnaje se nám to ale nepovedlo, protože přišla druhá
porážka v soutěži a opět od Kopřivnice. Ovšem byla to jen malá komplikace, neboť dalších 5 zápasů
jsme dokázali vyhrát a první místo bylo definitivně naše!
Výborní brankáři, dvě kvalitní řady, bojovnost a nasazení, výrazné individuality i pohledná
hra. To byly příčiny našeho vítězství. Zatímco u soupeřů jejich individuality odehrály turnaje prakticky
bez střídání, my jsme celou soutěž pravidelně střídali dvě řady. A to nakonec rozhodlo. Navíc kluci
vytvořili výbornou partu a společně tak dosáhli na zaslouženou odměnu a všem se na konci na krku
houpala zlatá medaile. Snad to bude pro ně pobídka do budoucna. Pokud takhle spolu vydrží, máme
se všichni na co těšit!
A kdo se o tento úspěch zasloužil?
Dva výborní brankáři – Jirka Adamec a Filip Kahánek. Jirka, věčně dobře naladěný kliďas, se
stal i nejlepším brankářem soutěže. Filip je trochu větší nervák a trémista, ale chytat umí parádně.
Excelentní první řada ve složení – Petr Káňa, Marek Golas, Adam Soudil, Ondřej Polách. Peťa, loňský
„občas náhradník“, šel neuvěřitelně s výkony nahoru a letos byl nepostradatelný. Neuvěřitelně
talentovaný Marek, typický útočník, odehrál vše bez mrknutí oka z obrany, doslova mozek týmu.
Rychlonožka Adam, těžil ze své excelentní rychlosti a dobré střely. Nikdo mu na hřišti v pohybu
nestačil a v bodování soutěže skončil druhý, před třetím Markem. Ondra kvůli nemoci chyběl na
prvním turnaji a bylo to znát. S jeho návratem přišly jeho nezištné a přesné přihrávky spoluhráčům i
skvělá spolupráce s Markem při standardkách i při výměně pozic.
Druhá řada bojovníků – Filip Špaček, Jan Ondryáš, Martin Adamec a na pozici čtvrtého v této
řadě se prostřídali Laďa Michna, Vojta Zemánek, Vojta Syrovátka i Alex Čupor. Od Filipa, nejmladšího,
ale stálého člena týmu, si slibujeme, že to bude on, kdo příští rok povede své nové spoluhráče. Honza
je obrovský bojovník, který na hřišti nechá vše, jednou dokonce i zub… jen tu střelbu musíme
dopilovat. Martin je naopak rozený střelec, 15 gólů je pěkná bilance, trochu zapracujeme na pohybu
a je to doma! Laďa, další z mladíků sbíral zkušenosti, přistupoval k turnajům zodpovědně a vždy byl
70