•
•
Sociální pracovník ve zdravotnictví – zdravotně sociální pracovník Vám a Vašim blízkým
pomůže při zmírnění či odstranění negativních sociálních důsledků Vaší nemoci. Poskytne Vám
odborné sociální poradenství a pomoc při řešení Vašich problémů v sociální oblasti. Obrátit
se na něj můžete s dotazy týkajícími se dávek státní sociální podpory, dávek důchodového
pojištění, dávek hmotné nouze, dávek a výhod pro osoby se zdravotním postižením
a příspěvku na péči. Pomůže Vám při zajištění vhodné následné lůžkové zdravotně sociální
péče (následná rehabilitační či dlouhodobá ošetřovatelská péče, hospicová péče, odlehčovací
či trvalé sociální pobyty) i při zajištění vhodné terénní zdravotně sociální péče (pečovatelská
služba, osobní asistence). Na zdravotně sociálního pracovníka se obraťte i v případě, že jste
osobou ohroženou domácím násilím.
Psychiatr, psycholog, duchovní – Vaše psychická pohoda je důležitou součástí léčby, proto ji
nepodceňujte. Řada onemocnění přichází jako důsledek dlouhodobého psychického strádání
a u některých zdravotních stavů může pomoci rozhovor s odborníkem či s duchovním.
Individuální kontakt s těmito službami Vám zprostředkuje Vaše ošetřující sestra, případně ošetřující
lékař.
Dobrovolníci představují v některých zdravotnických zařízeních vhodný doplně k spektra služeb.
Většinou se starají o volný čas pacientů, o jejich psychickou harmonii a mohou zajišťovat asistenci
nevyžadující odborné vzdělání. V žádném případě však nenahrazují práci ošetřovatelského
a pomocného personálu. Pro svou činnost jsou dobrovolníci proškoleni a jsou vázáni mlčenlivostí.
S dobrovolníky se můžete setkat ve velkých i v menších nemocnicích, na různých typech oddělení
pro děti i pro dospělé. Dobrovolníky poznáte podle označení na jmenovce s fotografií, často mají
na sobě i barevný pracovní oděv s označením „Dobrovolník“ (vestu nebo tričko). O možnosti
využití služeb dobrovolnického programu na oddělení se dozvíte z informačních brožur nebo od
ošetřujícího personálu.
Podrobnější informace o dobrovolnických programech ve zdravotnictví naleznete na
www.mzcr.cz/Odbornik/.
Pohyblivost pacienta
Snížená fyzická aktivita v průběhu hospitalizace (např. po chirurgickém výkonu, po dlouhodobém
upoutání na lůžku) může rychle navodit úbytek svalové hmoty s následným snížením pohyblivosti.
Fyzická nečinnost rovněž zvyšuje riziko nepředvídaných pádů.
Pacienti se sníženou pohyblivostí vyžadují speciální péči. Vzdálenost mezi lůžky na pokoji má být
minimálně 70 cm; pokud je pacient na invalidním vozíku či se pohybuje za pomocí berlí, chodítka
apod., měl by obývat pokoj, kde je vzdálenost mezi lůžky větší.
Požádejte o speciální vybavení lůžka. Výhodné pro Vaše bezpečí jsou postranice – máte pak
na lůžku větší jistotu. Nemocniční lůžka jsou již vybavena hrazdou, přídavnými jídelními stolky
či signalizačním zařízením na přivolání personálu. Lze upravit i výšku lůžka dle Vašich preferencí.
Řekněte si o asistenci, kdykoli si nejste jisti, že pohyb zvládnete sami.
49