Poskytovatel zdravotních služeb je ze zákona povinen:
• informovat Vás o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně
hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to před jejich poskytnutím, a vystavit Vám
účet za uhrazené zdravotní služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
• zpracovat seznam cen poskytovaných zdravotních služeb nehrazených a částečně hrazených
z veřejného zdravotního pojištění a umístit ho tak, aby Vám byl seznam přístupný; to neplatí
pro poskytovatele lékárenské péče.
Pacientský ombudsman
Pozice pacientského ombudsmana je zastoupena v řadě nemocnic. Funkci pacientského ombudsmana
na Ministerstvu zdravotnictví ČR zřídil od roku 2015 i ministr zdravotnictví. Rolí pacientských
ombudsmanů všech úrovní je být rádcem a průvodcem pacientů v případě, že si nejsou jisti svými
právy, a pomáhat jim či jejich blízkým řešit případy, kdy mají podezření, že jejich práva byla porušena.
Veškeré Vaše podněty slouží nemocnicím i ministerstvu j ako důležitá zpětná vazba k zlepšování jejich
činnosti. Kontakt na pacientského ombudsmana MZČR naleznete v kapitole „Důležité kontakty“, str. 76.
Podat stížnost
Pokud nejste spokojeni se zdravotní péčí, které se Vám dostává, můžete podat stížnost
příslušnému poskytovateli zdravotních služeb (např. řediteli nemocnice nebo přímo lékaři – např.
praktickému či ambulantnímu). Pokud nebudete s jejím vyřízením spokojeni, můžete se obrátit na
místně příslušný krajský úřad. Dále můžete podat stížnost na konkrétního lékaře, zubního lékaře
nebo farmaceuta České lékařské komoře, České stomatologické komoře nebo České lékárnické
komoře nebo se můžete obrátit na Vaši zdravotní pojišťovnu.
Pokud se domníváte, že všechny předchozí kroky nebyly dostatečné, máte právo postupovat cestou
občansko-právní. Většina poskytovatelů zdravotních služeb má na svých internetových stránkách
uveden postup pro podávání stížností. Za pacienta může podat stížnost osoba, kterou pacient k tomuto
úkonu zmocnil. Pokud pacient zemřel, náležejí práva na podání stížnosti jeho osobám blízkým.
Právo na druhý názor
I když svému lékaři důvěřujete, mohou nastat situace, kdy uvítáte názor dalšího lékaře
(například vážné onemocnění, kdy se plánuje zásadní operace, apod.). Právo na názor dalšího
lékaře – takzvaný druhý názor – máte ze zákona1.
1
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů (§ 28 odst. 3).
Stejné právo máte i u péče poskytované jinými zdravotnickými pracovníky, např. fyzioterapeuty,
klinickými psychology nebo sestrami.
Toto neplatí, jde-li o poskytování neodkladné péče nebo o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí
svobody nebo zabezpečovací detence.
22