Žádný zlatý důl však není
nevyčerpatelný a jednou se
holt s těžbou musí přestat.
Dalo by se říct, že stejně tak,
jako byl Nakatův Ring vel-
kým počátečním písmenem
ve větě "Zlatá éra J-hororu",
tak tečkou za větou zlaté
éry, bylo úspěšné found foo-
tage, ve své době ještě ne
tolik známého režiséra Kôji
Shiraishiho - Noroi (2005).
Od roku 2006 se s výrobou
hororů v Asii samozřejmě
nepřestává. Asijský hororový
průmysl je na vrcholu, tudíž
stále může těžit z nedávných
úspěchů, nicméně od této
doby, začíná být čím dál tím
patrnější, že zájem, který
od roku 1998, tak razantně
rostl, se zdá být na sestup-
né tendenci. Není se čemu
divit, jelikož originálních ná-
padů ubývalo a noví hororoví
tvůrci hráli na jistotu tím, že
obmění Nakatovo, případně
Shimizuovo provedení, av-
šak základ zůstává takřka
neměnný, akorát mnohem
hůře zpracovaný, a proto se
koncem desetiletí z něčeho,
co bylo natolik originální,
poutavé a děsivé zároveň,
stává jen něco nudného, ste-
reotypního, nezajímavého,
čemu nadšené davy přestaly
věnovat pozornost.
79