Po dosti drncavé jízdě
vlakem jsem s radostí,
i když trochu vrávoravě
vyskočila v Olomouci, kde
na mne již čekali manželé
Páťalovi.
Hrozně
moc
fandím
lidem, kteří se rozhodnou
postavit se na vlastní nohy
a nejvíce těm, co mají tu
odvahu udělat si živobytí
z toho, co je nejvíc baví a
najít si cestu, jak přeměnit
svou vášeň na své povolání. Míša mne také zaujala už svým vystoupením
na Mistrovství České republiky v pole sport, bylo
mi tedy už předem jasné,
že jedu na návštěvu k sympatickým lidem a to se mi
potvrdilo.
V hlavě mi ale vrtala jedna
otázka a přemýšlela jsem,
jak ji Páťalovým položit,
abych se nedotkla jejich
vlasteneckých citů.
Česká republika mi totiž
vždy
připadala
jako
poměrně malý trh, na
kterém se uživí jen ti nejobratnější obchodníci, co
teprve její malá část jako
samotná Olomouc, kde
již jedno zavedené studio (Apokalips) nějakou
dobu úspěšně funguje.
Po chvilce váhaní se tedy
novopečených
majitelů
ptám, zda nemají strach
z nedostatku potenciálních zákazníků, samozřejmě, podotýkám, vím že
Olomouc není úplně malé
město, ale...
Štěpán mi vysvětlil, že Olomouc opravdu není zas
tak malé město a že jeho
velikou výhodou je vysoká
koncentrace vysokoškolaček, to mne uklidnilo
a přestala jsem se tedy
obávat o jejich osud, dvě
studia se tedy pohodlně
uživí a i já věřím, že pole
dance komunita se bude
ještě pořád do budoucna
rozrůstat.
31
Do jejich programu se jim
podařilo úspěšně zakomponovat i další taneční
styly jako balet, afro, MTV
dance, contemporary, jazz
a další.
To mne opět nadchlo, jelikož je mi občas při sledování některých vystoupení líto, že na nich je
vidět, že slečnám chybí
taneční průprava. Navíc
není nad to si odskočit pro
inspiraci do jiného žánru,
ať máme my diváci stále
něco nového na koukání, v
dnešní době jsou už i u nás
soutěže, kde lze kreativitě
Navíc Tancelář není jen a fantazii popust