Kryoterapie
na vlastní
(zmrzlou)
kuži
Jak jsme již avizovali v předchozím čísle, naše redakce
se vypravila vyzkoušet kryoterapii neboli léčbu chladem
na vlastní kůži. A jaké jsou
zážitky z chladící komory v
Kryocentru v Praze v Modřanech?
46
V kryocentru poprvé:
Na svoji první návštěvu v
kryocentru jsem se těšila a
zároveň jsem se i dost bála.
Nervozita vzrostla hned u
recepce po vstupu do centra, ale personál byl velmi
milý a vtipný. Dostala jsem
základní instrukce, změřili
mi tlak, vše bylo v pořádku
a tak jsme s kamarádkou
zamířily do šatny. Krátce
jsme se protáhly v tělocvičně, abychom vychladly,
protože venku bylo ten den
opravdu horko a vyrazily
jsme ke komoře.
Součástí Kryocentra v Modřanech je i
tělocvična, kde se po absolvování
kryoterapie budete zahřívat.
U vstupu do komory jsem
vyslechla další instrukce,
je potřeba si vzít roušku
na nos a ústa, čelenku na
uši, rukavice a dřeváky na
nohy. Dále je doporučeno
mít na nohou vyšší teplejší
ponožky, jinak stačí plavky,
není potřeba se nijak více
oblékat. Jakmile se komora
uvolnila, vydaly jsme se
vstříc mrazu.
Před dveřmi do samotné
komory je teplota cca –
60°C, kde jsme počkaly
asi 20 vteřin, aby se tělo
připravilo na chlad. V samotné komoře byla teplota
– 130 °C a napoprvé jsem
měla vydržet 2 minuty. Po
1,5 minutě se ozve signál
a po 2 minutách další. Samozřejmě je možné z komory kdykoliv odejít. Asi
nejhorší pro mě byla chvíle
do zaznění prvního signálu,
samotný mráz nebyl vůbec
nepříjemný, jen jsem prostě
měla strach z neznámého
a děsivě nízké teploty. Bála
jsem se pořádně dýchat,
mluvit, rychle se pohybovat
atd. Každopádně jsem byla
moc ráda, že jsem byla v
komoře s kamarádkou,
která již má s kryoterapií
zkušenosti a když viděla, že
jsem trochu vyděšená, tak
mě uklidnila a 2 minutky
utekly jako nic.
Po skončení terapie jsme se
šly protáhnout a rozehřát
do tělocvičny. Měla jsem