27
V dnešní době už naštěstí není
tetování bráno jako důkaz
toho, že majitel strávil nějaký
čas za mřížemi, přesto přese
všechno tetování stále jakési
stigma má a společnost ho
ještě zcela nepřijala jako něco
‘normálního’. Na lekcích pole
dance, kde se jde s ‘kůží na trh’
je ideální pole pro zkoumání
a jelikož jak tetování, tak pole
dance jsou mé 2 životní vášně,
tak nemohlo být nic příjemnějšího než je spojit v tomto
článku.
Spoustu lidí zajímá, zda
tetování bolí a co k tomu lidi
vede nechat si namalovat
na tělo něco doživotně. Ano
tetování bolí :), přece nikdo
nečekal, že to bude jinak.
Ovšem jak moc, to už je člověk
od člověka. Z mých osobních
zkušeností již vím, že je zcela zbytečné se ptát, jak bylo
dané místo bolestivé, protože co jeden nemůže bolestí
vydržet, druhému může být
i příjemné. Záleží na mnoha
faktorech, jak budeme bolest
při tetování vnímat - málo
odpočinku a s tím spojená
únava, hodně stresu, málo
jídla, citlivost daného člověka
a mnoho dalšího. V neposlední řadě také velmi záleží
na tom, jak daný tatér ‘ryje’ a
jak si s ním celkově sednete.
Důvodů pro tetování je stejný
počet jako již vytetovaných
tetování, každý pro to má ty
své důvody – ať už chce být
obdivovaný, obrázek se mu líbí,
chce to zkusit, považuje své
tělo za jakýsi deníček nebo
prostě ani sám neví, není to
věc, která by šla zaškatulkovat. Jedno je ale jisté, velmi
důležité je vše zvážit a opravdu nad tím déle přemýšlet,
jelikož odstraňování tetování
je poměrně bolestivé (prý
foto by Štěpán Páťal
dokonce bolestivější než samotné tetování) a v neposlední
řadě také finančně nákladné.
Pokud někomu tento článek
dodá odvahu jít do toho, doporučuji ještě velmi pečlivě vybrat tatéra, prohlédnout si jeho
práce a zkusit si ho omrknout i
osobně. Je docela nepříjemné
‘trpět ‘ pod rukama někoho,
kdo nám není sympatický a už
vůbec nezmiňuji fakt žít s tím,
co se nám nelíbí.
Vytipovala jsem si pro Vás
pole dance nadšence z
různých koutů země a zeptala se na pár zajímavostí.
Jako první se seznámíme s
Michaelou Koudelkovou majitelkou olomouckého studia
Apokalips.
Kaki: Míšo, my se sice
známe, ale můžeš se
představit i ostatním?
Defi: Jmenuji se Michaela
Koudelková, ale kamarádi mi
v mých raných punkových
letech dali přezdívku Defi a
od té doby mi zůstala. Jako
kurzistka bez jakékoli sportovní průpravy jsem před
4-mi lety objevila pole dance
a postupně jsem se dostala
přes lektorství až k otevření
vlastního pole dance studia v
Olomouci. Záliby? Nevím, jestli
je to přímo záliba, ale opravdu
mě baví pomáhat těm, kteří to
potřebují. Takže podporovat
dobročinné akce, pořádat
charitativní sbírky, pomoc
útulkům apod. Jinak mám
ráda hudbu (+ koncerty), filmy,
vůni knížek a starožitnosti.
Kaki: Kdy to bylo, když
přišlo první tetování?
Defi: První kérka - nevím jistě,
ale myslím, že to bylo cca před
12ti lety, kdy jsem si nechala
potetovat páteř. Od té doby
přibyly vnitřní strany lokte, levé
rameno, břicho, kotník a jedno
intimní tetování. Mám ještě
rozdělaný rukáv na pravé paži,
ale ten potřebuje dodělat (už
asi dva roky ehm).
Kaki: Rozdělaná tetování
:D to je noční můra všech. )7