VMĚŠOVÁNÍ STÁTU DO OBLASTI PENĚZ 67
„ liber“ či „ marek“, ale tyto mince byly již lehčí. Zbylé unce zlata a stříbra zbyly v kapse krále, který je používal na krytí svých výdajů. Tímto způsobem vláda nepřetržitě podváděla a měnila definici peněz, kterou se zavazovala chránit. Zisky ze zlehčování mincí byly panovníky vznosně nazývány „ seignorage“.
Rychlé a podstatné zlehčování mincí se stalo charakteristickým znakem středověku téměř ve všech zemích Evropy. V roce 1200 byl např. francouzský livre tournois definován jako 98 gramů ryzího stříbra. V roce 1600 už představoval pouhých jedenáct gramů. Ukázkovým příkladem je dinár, který byl mincí Saracénů ve Španělsku. Když byl prvně ražen na konci 7. století, představoval původně 65 gránů zlata. Saracéni byli pozoruhodně obezřetní v měnových otázkách, a tak ještě v polovině 12. století byl dinár stále ještě 60 gránů. V tomto okamžiku bylo Španělsko dobyto křes�anskými králi a na počátku 13. století dinár( který se te� nazýval maravedi) představoval jen 14 gránů. Brzy byla zlatá mince tak lehká, že nemohla zůstat v oběhu a byla nahrazena stříbrnou mincí. I ta ale byla zlehčována a v polovině 15. století představovala mince maravedi pouze 1,5 gránu, což bylo opět příliš málo na to, aby mince mohla obíhat. 25
5. Greshamův zákon a ražba mincí
a. Bimetalismus
Vlády často uvalují regulaci cen kvůli tomu, aby odvrátily pozornost veřejnosti od prováděné inflace a poukázaly na údajná zla svobodného trhu. Jak jsme si již ukázali, „ Greshamův zákon“, který říká, že uměle nadhodnocené peníze vytlačují z oběhu peníze uměle podhodnocené, je příkladem obecných důsledků regulace cen. Vláda vlastně stanovuje maximální cenu jedněch peněz ve vyjádření druhými penězi. Maximální cena způsobuje nedostatek té měny( její vymizení a přesunutí do zahraničí či její hromadění), pro kterou je
25 O zlehčování mincí se lze dočíst v Groseclose, Elgin: Money and Man, Frederick Ungar, 1961, str. 57 – 76.