PENÍZE VE SVOBODNÉ SPOLEČNOSTI 51
zlata. Předpokládejme, že např. Petr a Pavel uskladní své zlato ve stejném depozitáři. Pavel pak prodá Petrovi automobil za 100 uncí zlata. Mohli by podstoupit nákladný proces směny, kdy by si Petr nechal vyplatit své zlato po předložení svého potvrzení o uskladnění, přivezl jej do Pavlovy kanceláře a ten by jej pak odvezl zpět a uložil v depozitáři. Nepochybně si oba ale zvolí daleko pohodlnější způsob úhrady. Petr prostě dá Pavlovi potvrzení o uskladnění 100 uncí zlata. Tímto způsobem začnou být potvrzení o uskladnění používána častěji a častěji jako peněžní substituty. Méně a méně transakcí povede ke skutečnému pohybu zlata a ve více a více případech se budou používat papírová potvrzení o vlastnictví zlata. Rozšiřování tohoto nahrazování peněz peněžními substituty se budou s rozvojem trhu stavět do cesty tři meze. Jednou je rozsah, v jakém lidé budou používat skladiště peněz – nazývané banky – namísto hotovosti. Je zřejmé, že kdyby Pavel z nějakého důvodu nechtěl použít banku, Petr by musel přivézt skutečné zlato. Druhou mezí je rozsah klientely každé banky. Jinými slovy řečeno, čím více transakcí je prováděno mezi klienty různých bank, tím více zlata musí být fyzicky převáženo. Čím více směn provádějí zákazníci téže banky, tím méně zlata bude převáženo. Kdyby Petr a Pavel byli zákazníci různých skladiš� zlata, pak by Petrova banka( nebo Petr sám) musela převézt zlato do Pavlovy banky. Třetí omezení spočívá v tom, že zákazníci musí věřit v důvěryhodnost svých bank. Jestliže najednou např. zjistí, že představitelé banky mají za sebou řadu spáchaných trestných činů, banka pravděpodobně brzy přijde o všechny zákazníky. V tomto ohledu jsou si všechny sklady a veškeré podnikání založené na důvěře velmi podobné.
Když se banky úspěšně rozvíjejí a roste jejich důvěryhodnost, mohou jejich zákazníci zjistit, že je v mnoha případech pohodlnější vzdát se svého práva na( papírová) potvrzení( nazývaná bankovky) a místo toho si své vlastnické tituly vést v podobě běžných účtů. V podnikání s penězi se tyto účty nazývají bankovní depozita. Místo převádění papírových potvrzení má zákazník účetní pohledávku za bankou. Transakce provádí tak, že vypisuje příkazy svému skladu k převodu části peněz ze svého účtu někomu jinému. V našem případě by tedy Petr přikázal bance, aby převedla účetní