48 PENÍZE V RUKOU STÁTU
11. Existence více peněz
Do této chvíle jsme získali následující obrázek o fungování skutečně svobodné ekonomiky: Zlato a stříbro se začínají používat jako prostředek směny. Zlato je těženo konkurujícími si soukromými firmami a obíhá v hmotnostním vyjádření. Ceny na trhu se volně pohybují a reagují na změny poptávky spotřebitelů a změny nabídky produktivních zdrojů. Volnost cen v sobě nutně obsahuje svobodu pohybu kupní síly peněžní jednotky. Bylo by nemožné použít sílu, zasáhnout do pohybů v hodnotě peněz a zároveň nezničit volnost tvorby cen ostatního zboží. Tento obrázek svobodné ekonomiky nevypovídá o žádném chaosu. Naopak. Taková ekonomika by reagovala na potřeby spotřebitelů a pružně a efektivně vedla k jejich uspokojování. Trh peněz by tedy také mohl fungovat svobodně.
Do tohoto okamžiku jsme si analýzu zjednodušovali a předpokládali pouze jeden měnový kov, řekněme zlato. Nyní předpokládejme, že na světovém trhu obíhají dva či více druhů peněz, řekněme zlato a stříbro. Je možné, že zlato bude penězi v jedné oblasti a stříbro v druhé, nebo mohou obíhat společně. Jelikož unce zlata má větší hodnotu na trhu než unce stříbra, může být zlato např. používáno k velkým transakcím a stříbro k menším. Nenastane najednou neskutečný zmatek? Nebude muset zasáhnout stát a vyhlásit pevný směnný poměr mezi těmito dvěma penězi(„ bimetalismus“) nebo nějakým způsobem demonetizovat jeden či druhý kov( vynutit „ standard jedněch peněz“)?
Je velmi pravděpodobné, že neomezovaný trh nakonec vybere pouze jeden kov jako peníze. V minulých staletích ale stříbro zlatu nemilosrdně konkurovalo. Tato situace ovšem nevyžaduje žádný zásah státu, který by tak zachránil trh před vlastní hloupostí, která se projevuje v existenci dvou peněz. Stříbro totiž zůstalo v oběhu přesně kvůli tomu, že jeho používání bylo pohodlné( např. pro malé transakce). Stříbro a zlato by mohly bez problémů fungovat jako peníze společně, tak jak se to dělo v minulosti. Nabídka a poptávka po zlatě i stříbře by určovaly směnný poměr mezi oběma kovy a tento poměr by se, stejně jako všechny ostatní ceny, neustále měnil podle změn těchto sil. V jednom okamžiku by se např. unce zlata mohla směňovat za 16 uncí stříbra, jindy by zase byl směnný poměr