38 PENÍZE V RUKOU STÁTU
například, že v oběhu jsou jednouncové zlaté mince. Po pár letech opotřebení mincí dojde řekněme k tomu, že některé mince váží pouze 0,9 unce. Na svobodném trhu by samozřejmě opotřebené mince obíhaly pouze za 90 % hodnoty neopotřebovaných mincí a jejich nominální hodnota by se musela snížit. 9 Jestli se vůbec něco stane, pak tedy to, že „ špatné“ mince budou vytlačeny z trhu. Předpokládejme ale, že vláda nařídí, že všichni musí s opotřebovanými mincemi nakládat tak, jako by se jednalo o nové, neopotřebované mince, a všichni jsou nuceni přijímat za stejných podmínek oba druhy mincí k úhradě dluhů. Co vláda ve skutečnosti svým opatřením udělala? Zavedla regulaci cen, která má podobu zavedení vynuceného „ směnného poměru“ mezi těmito dvěma druhy mincí. Jestliže vláda stanoví směnný poměr jedna k jedné v situaci, kdy je hodnota opotřebované mince o 10 % nižší, uměle nadhodnocuje opotřebované mince a podhodnocuje nové mince. Tato skutečnost povede k tomu, že všichni se budou zbavovat opotřebovaných mincí a budou si nechávat či vyvážet mince nové. Proto je zřejmé, že „ špatné peníze vytlačují dobré peníze“, nikoli v důsledku „ selhání“ trhu, ale kvůli zásahu státu do fungování svobodného trhu.
Navzdory nepřetržitým státním zásahům, jež zásadním způsobem poškozovaly zdraví měny, najdeme v dějinách řadu období, kdy soukromá ražba vzkvétala. Je téměř zákonité, že veškeré inovace vždy produkují svobodní jednotlivci, a nikoli stát, a také v případě peněz platí, že první mince byly raženy soukromými podnikateli a zlatníky. Ve skutečnosti došlo k tomu, že když vlády začaly poprvé monopolizovat ražbu, ručili za královské mince soukromí bankéři, kterým lidé zjevně důvěřovali daleko více než vládám. Soukromě ražené zlaté mince obíhaly v Kalifornii ještě v roce 1848. 10
9 Soukromé mincovny by se s problémem opotřebovaných mincí mohly
vypořádat např. tak, že by stanovily časový limit platnosti jejich garance hmotnosti, nebo souhlasit s přerážením mincí bu� v původní váze nebo do podoby mincí o váze nižší. Je třeba upozornit na to, že na svobodném trhu by neexistovala žádná povinná standardizace mincí, která je běžná v situaci, kdy vláda prostřednictvím svého monopolu určuje podobu ražby.
10 O příkladech soukromé ražby mincí se lze dočíst v Barnard, B. W.: „ The