DOSLOV: KRÁSNÝ NOVÝ SVĚT PAPÍROVÝCH PENĚZ 125
dlouho nebude předmětem ani akademického zájmu, protože národní bankovky a mince zmizí a zůstane jen euro.
Druhá možnost by spočívala v zavedení „ paralelní měny“. Tento návrh vychází z myšlenky, že pro každou měnu existuje něco jako optimální měnová oblast. Naprosto ale není zřejmé, jak velká by tato oblast měla být, a je sporné, zda vůbec může být teoreticky určena. Existuje ovšem možnost vyřešit tento problém prakticky, a sice tak, že by se obyvatelům Evropy ponechala možnost používat kromě národní měny také jakési „ paralelní euro“. Pokud by paralelní euro mělo skutečné přednosti před národními druhy peněz, mělo by se, dle této úvahy, v konkurenci ostatních měn prosadit. V každém případě by tu rozhodl trh, a ne nějaká byrokratická instituce, jež je o skutečných potřebách trhu jen velmi špatně informovaná.
Většina zastánců tohoto návrhu pomýšlela na zavedení paralelní papírové měny. Uvědomili jsme si ale, že papírovou měnu není možné jen tak jednoduše na trh zavést. Zboží může být používáno jako peníze pouze za předpokladu, že se již dříve na trhu používalo. Jen v takovém případě si totiž účastníci trhu mohou učinit úsudek o budoucí kupní síle tohoto zboží. Kdybych například prodejci aut nabídl lístek s nápisem „ 3 Hüllsmanni“, je velmi pravděpodobné, že se obchod neuskuteční, protože tento obchodník nemá sebemenší vodítko k tomu, aby věděl, co si za tento lístek může koupit. Ne jinak by tomu bylo v případě, že by na lístcích stálo „ 1 paralelní euro“.
Existovaly pouze dvě smysluplné možnosti rozšíření paralelního eura. Bu� by muselo být ve všech zemích povoleno používání jedné nebo vícera stávajících národních měn. Tady je možné myslet především na německou marku, kterou by lidé na mnoha místech v cizině rádi přijímali. Ovšem tato možnost nepřicházela v úvahu z politických ohledů. Především pro francouzské a anglické politiky bylo nesnesitelné pomyšlení, že by jejich obyvatelstvo namísto frankem či librou platilo německou markou.
Zůstala proto jen druhá možnost, která by bývala byla zároveň třetí velkou alternativou k vytvoření evropského měnového uspořádání. Spočívala by v tom, že by bylo povoleno jako peníze používat jakoukoli komoditu. Jinými slovy by bylo ponecháno na volbě