tavých lidí , kteří za kopanou bojovali a nezměrným úsilím se jim postupně dařilo získávat víc a víc příznivců , kteří se chtěli do organizovaného fotbalu začlenit i ve Slušovicích . Po první světové válce byl Zlín vyhledávaným místem pracujících zaměstnaných především ve firmě BAŤA . V té době se také do Slušovic přistěhovali někteří lidé z jiných krajů , kde již sport prosperoval a kteří Historický snímek z r . 1922 , již tehdy se začínalo s fotbalem . měli vztah ke sportu a zkušenosti , které předávali slušovické mládeži . Byli to Karel Stanec , zdejší obuvník Václav Benedikt a Josef Srněnský ( bývalý hráč SK Přerov ). Karel Stanec dlouhodobě pobýval v Jugoslávii a za svého pobytu si tam osvojil techniku míčové hry zvané fotbal . Václav Benedikt pracoval jako obuvník-svrškař a byl hráčem SK BAŤA Zlín . Oba muži byli dobrými instruktory a propagátory kopané a dovedli pro fotbal získávat stále více zájemců . První zájemci o sport a kopanou si nedělali nároky na hrací plochu . Hrálo se na volných loukách , kde byla částečně rovná plocha a kde to nevadilo majitelům pozemků . Fotbal hráli mladí lidé jen mezi sebou všude tam , kde bylo jen trochu místa : na sokolské zahradě , na farské louce , kde stojí nyní kulturní dům a na pozemku pana Vaňka , majitele pily vedle nynějšího fotbalového stadiónu . Protože zápasy mezi místními prvními fotbalisty nebyly tak zajímavé , začala se domlouvat utkání se sousedními vesnicemi a městy , kde se také postupně organizovali místní fotbalisté . Když se později k hráčům přidal i syn majitele zdejší pily Karel Vaněk , vždy se našlo místo na trénování na volných pozemcích . Tím vznikal základ pro pozdější založení fotbalového klubu ve Slušovicích . Mladým lidem se začalo sportování s míčem líbit a téměř každý den odpoledne a večer po práci s chutí hráli fotbal . Obvykle to bývalo každý týden na jiném místě , neboť se museli podřídit práci na pile . Po nějaké době jim majitel pily pan Vaněk vyhradil místo , které nebylo větší než 50 x 30 m , ale kde již mohli postavit provizorní branky . V tu dobu bylo už dost těch , kteří se hlásili mezi aktivní hráče a přibývalo i diváků .
V roce 1928 se začal formovat první výbor funkcionářů v čele s nezapomenutelným nadšencem panem Eduardem Valeriánem , Josefem Srněnským a Karlem Stancem . Tito pánové začali připravovat půdu pro registraci SK Slušovice v tehdejší hanácké župě , která řídila fotbalové soutěže na Moravě . Na ustavující valné hromadě byli do čela SK Slušovice zvoleni tito členové výboru : předseda p . Eduard Valerián , místopředseda p . Josef Srněnský , jednatel p . Václav Benedikt , pokladník p . Karel Drábek , hospodář p . František Čech . Dalšími členy byli p . Karel Stanec a p . Ladislav Buček . Dnes se před těmito muži skláníme a vyslovujeme jim velký dík za jejich práci v oddílu , za jejich lásku k fotbalu , za odhodlanost a nadšení , s jakým byl oddíl SK Slušovice založen . Úkolem výboru bylo zajistit pozemek a vybudovat hřiště pro provozování mistrovských fotbalových utkání . Obec dávala k dispozici pozemek na Bílé hlíně v těch místech , kde je dnes letiště . TJ SOKOL navrhovala srovnat a připravit hřiště v sokolské zahradě , která tehdy vypadala úplně jinak než dnes a kde se později hrála závodně česká házená a odbíjená . Oba tyto návrhy nebyly akceptovány . V té době koupil pan Srněnský hospodu , která později po přestavbě nesla název Na stadióně , který se dodnes používá pro pivnici a kuželnu , která po ní zůstala . Po dohodě přenechal pan Srněnský sportovnímu klubu část své zahrady , která byla za hospodou aby byla přeměněna na hřiště . Smluvně bylo stanoveno roční nájemné 4 000 Kč . Oddíl se snažil nájemné platit , ale často se stávalo , že v horších časech , kdy byl nedostatek financí , nebylo nájemné placeno i několik let . Pan Srněnský měl fotbal rád a přestože často vyhrožoval , že hřiště zaorá , nikdy to neudělal . Fotbal ho zajímal stále , byl jeho věrným
FC Slušovice - 90 let
5