Opus musicum OM_2001_web | Page 31

STUDIE stal profesorem kompozice a hudební teorie na University of Victoria v Kanadě. 41 Klusák, Jan: Jak jsme v šedesátých letech dělali hudbu, s. 18 42 Klusák, Jan: Vzpomínky líného učně. In Být dobře skryt. Praha, Alpha Plus Pro, 2009, s. 145 propojeného celku jedno z hlavních kritérií. Na tvaru – vzorci šesté in- vence pak založil svou další tvorbu. Hodnotu tohoto svého objevu v roce 2013 stručně vyjádřil slovy, za nimiž lze spatřovat osobnost Karla Janečka: „ [...] hlavně se mi zdá, že je zde nabídnuta nová formova- cí a stylizační možnost mým budoucím kolegům, pokud se ovšem vrátí smysl pro přísnější kompoziční kázeň, než jaká vládne dnes. Invence [...] spojuje i při oné kázni naprosto volný pohyb fantazie s pevně zajištěnou tektonikou [...] Invencí mi bylo dopřáno prožít štěstí ze vzniku nadosobní- ho řádu.“ 56 43 Tamtéž, s. 151 44 Candra, Zdeněk: S Janem Klusákem o starém, novém a jiném. Hudební rozhledy 1964, s. 315 45 Klusák, Jan: Výrazové mož- nosti nového slohu. Hudební rozhledy 1962, roč. XV, č. 18, s. 760–761 46 Tamtéž, s. 760 47 Tamtéž, s. 761 48 Poledňák, Ivan: Vášeň rozumu. Skladatel Jan Klusák, člověk, osobnost, tvůrce. Uni- verzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2004, s. 318 49 Text nese název Sinfonia in Do. Rozbor a obhajoba absol- ventské práce. duben 1957 a jde o osm strojopisných stran ze soukromého archivu Jana Klusáka. Se svolením autora byl publikován in Po- ledňák, Ivan: Vášeň rozumu. Skladatel Jan Klusák, člověk, osobnost, tvůrce. Univerzita Palackého v Olomouci, Olo- mouc 2004, s. 39. 50 Jde o rukopisný konspekt pro přednášky, které měl Klusák spolu s Vladimírem Léblem v rámci osvětových pořadů Pražského kulturního střediska pro mládež. In Po- ledňák, Ivan: Vášeň rozumu. Skladatel Jan Klusák, člověk, osobnost, tvůrce. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2004, s. 303–308. Koda – Osobní vyznání Jana Klusáka Desátého dubna 2019 byl program semináře nesoucího název Studio N (Studium nové hudby) na HAMU v Praze věnován Janu Klusákovi v souvislosti s jeho životním jubileem. Hned v úvodních vzpomínkách se vyjádřil o Karlu Janečkovi jako osobnosti, která jej v letech zrání nejvíce ovlivnila. Od počátku studia se zajímal o jeho knihy a byl uchvá- cen názory na hudbu. Jako skladatele si Janečka mladí adepti sklad- by z počátku 50. let příliš necenili, ale při pohledu do partitury Velké symposion z roku 1967 Klusák pochopil, že byl originální i v této čin- nosti. Po mnoha letech si uvědomil spojitost i v rovině tvůrčí, tj. že nyní komponuje velmi podobně jako Janeček, který tak v jistém smyslu předešel dobu. Klusák vyjádřil přání, že poslední skladbu, kterou na- píše, budou variace na Janečkovo téma.   V Klusákovi měl Janeček žáka s nesmírnou touhou po racionálním uchopení tvorby a současně obdařeného schopností hlubokého teoretického názorového ukotvení. Avšak v tvůrčí poetice Jana Klusáka se odrazily též Janečkovy názory na svobodu tvůrce a psychologický aspekt díla; na to, že skladatel má právo a potřebu uniknout od racionálních postupů a atributů směrem k volné a svobodné imaginaci. Klusák se přiznal, že ve chvíli, kdy jej přísné principy racionálních postupů již příliš svíraly, tak se od této poetiky zcela odpoutal a tvořil skladby založené čistě na fantazijním odvíjení hudby přinášející zvukové kouzlo. 57 Ke vzniku skladby Zemský ráj to na pohled, která vznikla v roce 1999 na objednávku České filharmonie, se vyjádřil těmito slovy: „Dnes jsem mohl už odložit všechny technologie 20. století, předurčující vývoj hudby podle vloženého materiálu, jako je dodekafonie či serialita. Komponoval jsem jaksi ob- starožně, čistě z hlavy, podle pocitů, které chci vyjádřit, dle hudebního výrazu, jaký ve mně vyvolávají. Velmi stálá však po celou tu dobu byla představa stavby celku.“ 58   Spojitost obou umělců však nespočívá jen v rovině invence a kompozičního řešení, nýbrž i v celkové estetické kvalitě a kultuře projevu. Dá se říci, že v Klusákově tvorbě pokračuje opus musicum 1/2020