STUDIE
stal profesorem kompozice
a hudební teorie na University
of Victoria v Kanadě.
41 Klusák, Jan: Jak jsme
v šedesátých letech dělali
hudbu, s. 18
42 Klusák, Jan: Vzpomínky
líného učně. In Být dobře
skryt. Praha, Alpha Plus Pro,
2009, s. 145
propojeného celku jedno z hlavních kritérií. Na tvaru – vzorci šesté in-
vence pak založil svou další tvorbu. Hodnotu tohoto svého objevu
v roce 2013 stručně vyjádřil slovy, za nimiž lze spatřovat osobnost
Karla Janečka: „ [...] hlavně se mi zdá, že je zde nabídnuta nová formova-
cí a stylizační možnost mým budoucím kolegům, pokud se ovšem vrátí
smysl pro přísnější kompoziční kázeň, než jaká vládne dnes. Invence [...]
spojuje i při oné kázni naprosto volný pohyb fantazie s pevně zajištěnou
tektonikou [...] Invencí mi bylo dopřáno prožít štěstí ze vzniku nadosobní-
ho řádu.“ 56
43 Tamtéž, s. 151
44 Candra, Zdeněk: S Janem
Klusákem o starém, novém
a jiném. Hudební rozhledy
1964, s. 315
45 Klusák, Jan: Výrazové mož-
nosti nového slohu. Hudební
rozhledy 1962, roč. XV, č. 18,
s. 760–761
46 Tamtéž, s. 760
47 Tamtéž, s. 761
48 Poledňák, Ivan: Vášeň
rozumu. Skladatel Jan Klusák,
člověk, osobnost, tvůrce. Uni-
verzita Palackého v Olomouci,
Olomouc 2004, s. 318
49 Text nese název Sinfonia in
Do. Rozbor a obhajoba absol-
ventské práce. duben 1957
a jde o osm strojopisných
stran ze soukromého archivu
Jana Klusáka. Se svolením
autora byl publikován in Po-
ledňák, Ivan: Vášeň rozumu.
Skladatel Jan Klusák, člověk,
osobnost, tvůrce. Univerzita
Palackého v Olomouci, Olo-
mouc 2004, s. 39.
50 Jde o rukopisný konspekt
pro přednášky, které měl
Klusák spolu s Vladimírem
Léblem v rámci osvětových
pořadů Pražského kulturního
střediska pro mládež. In Po-
ledňák, Ivan: Vášeň rozumu.
Skladatel Jan Klusák, člověk,
osobnost, tvůrce. Univerzita
Palackého v Olomouci,
Olomouc 2004, s. 303–308.
Koda – Osobní vyznání Jana Klusáka
Desátého dubna 2019 byl program semináře nesoucího název Studio
N (Studium nové hudby) na HAMU v Praze věnován Janu Klusákovi
v souvislosti s jeho životním jubileem. Hned v úvodních vzpomínkách
se vyjádřil o Karlu Janečkovi jako osobnosti, která jej v letech zrání
nejvíce ovlivnila. Od počátku studia se zajímal o jeho knihy a byl uchvá-
cen názory na hudbu. Jako skladatele si Janečka mladí adepti sklad-
by z počátku 50. let příliš necenili, ale při pohledu do partitury Velké
symposion z roku 1967 Klusák pochopil, že byl originální i v této čin-
nosti. Po mnoha letech si uvědomil spojitost i v rovině tvůrčí, tj. že
nyní komponuje velmi podobně jako Janeček, který tak v jistém smyslu
předešel dobu. Klusák vyjádřil přání, že poslední skladbu, kterou na-
píše, budou variace na Janečkovo téma. V Klusákovi měl Janeček
žáka s nesmírnou touhou po racionálním uchopení tvorby a současně
obdařeného schopností hlubokého teoretického názorového ukotvení.
Avšak v tvůrčí poetice Jana Klusáka se odrazily též Janečkovy názory
na svobodu tvůrce a psychologický aspekt díla; na to, že skladatel má
právo a potřebu uniknout od racionálních postupů a atributů směrem
k volné a svobodné imaginaci. Klusák se přiznal, že ve chvíli, kdy jej
přísné principy racionálních postupů již příliš svíraly, tak se od této
poetiky zcela odpoutal a tvořil skladby založené čistě na fantazijním
odvíjení hudby přinášející zvukové kouzlo. 57 Ke vzniku skladby
Zemský ráj to na pohled, která vznikla v roce 1999 na objednávku
České filharmonie, se vyjádřil těmito slovy: „Dnes jsem mohl už odložit
všechny technologie 20. století, předurčující vývoj hudby podle vloženého
materiálu, jako je dodekafonie či serialita. Komponoval jsem jaksi ob-
starožně, čistě z hlavy, podle pocitů, které chci vyjádřit, dle hudebního
výrazu, jaký ve mně vyvolávají. Velmi stálá však po celou tu dobu byla
představa stavby celku.“ 58 Spojitost obou umělců však nespočívá
jen v rovině invence a kompozičního řešení, nýbrž i v celkové estetické
kvalitě a kultuře projevu. Dá se říci, že v Klusákově tvorbě pokračuje
opus musicum 1/2020