Opus musicum OM_1906_web | Page 20

PETR CH. KALINA V znik nových národnostních států v Evropě po první světové válce je obecně známou sku- tečností; méně známým faktem je, že ještě poměrně dlouho před ukončením tohoto kon- fliktu se začala formovat ukrajinská státnost. Existence samostatné ukrajinské republiky sice neměla dlouhého trvání, není však bez zajímavosti, že tento stát při volbě svých diploma- tických prostředků vsadil na to, co je pro Ukrajinu typické – bohatství lidových a duchovních písní i přirozenou zpěvnost příslušníků vlastního lidu a také kvalitní pedagogické vedení pěvců. Vznikl tak pěvecký sbor s názvem Ukrajinská republiková kapela, jenž měl za úkol seznámit Evropu (a později i Ameriku) nejen s krásou ukrajinské hudby a skutečností, že má nyní Ukra- jina samostatnou republiku, ale také s tím, že existuje ukrajinský národ, o čemž tehdy neměli lidé na Západě mnohdy ani tušení. První a nejdelší zastávkou tělesa na evropském turné bylo Československo. Politická východiska a vznik souboru Pro pochopení důvodu vzniku Ukrajinské republikové kapely je nutné na- stínit historicko-politický kontext, v němž se tato událost odehrála. Procesy spjaté s tzv. únorovou revolucí, která v carském Rusku začala 18. února (3. března) 1917 a vyvrcholila jmenováním prozatímní vlády a ná- slednou abdikací cara Mikuláše II., motivovaly některé neruské národy této říše k emancipaci a diktování si vlastních požadavků na autonomii. V zemi tehdy začaly vznikat místní rady, které jsme si v českém diskursu zvykli nazývat ruským výrazem sověty. 1 V Kyjevě se tak mj. zformovala 4. března 1917 tzv. Ukrajinská centrální rada, jež v sobě sdružovala míst- ní politické strany s proukrajinským programem. Do jejího čela byl zvo- len uznávaný (avšak s dosavadním carským režimem nekonformní) historik Mychajlo Hruševskyj, pro něhož byla nová funkce vítanou příle- žitostí k návratu ze zahraničního exilu. Požadavkem Ukrajinské centrální rady byla federalizace Ruska, v němž by Ukrajina tvořila autonomní stát, a tento orgán začal de facto plnit funkci ukrajinského parlamentu, který chtěl být nezávislý na prozatímní vládě v Petrohradě. Nároky Centrální rady však nebyly v hlavním městě vyslyšeny, jelikož vláda postupně ztrá- cela svůj vliv na úkor místních sovětů. Významným milníkem formování ukrajinské státnosti pak byly události spjaté s 25. říjnem (7. listopadem) 1917, které známe pod označením Velká říjnová socialistická revoluce, kdy bolševická strana svrhla v Petrohradě prozatímní vládu a převzala moc ve státě. Vláda byla nahrazena Radou lidových komisařů, které před- sedal Vladimir Lenin. Ukrajinská centrální rada se však bolševickému Rusku nehodlala podřídit a stále považovala Ukrajinu za autonomní stát v rámci Ruska. Bolševici si ovšem jakékoliv odtržení Ukrajiny ani jiného národnostního celku nepřáli a svolali proto v prosinci 1917 do Charkova 18–19 1 Rusky совет, česky rada, ukrajinsky рада.