PETR CH. KALINA
V
znik nových národnostních států v Evropě po první světové válce je obecně známou sku-
tečností; méně známým faktem je, že ještě poměrně dlouho před ukončením tohoto kon-
fliktu se začala formovat ukrajinská státnost. Existence samostatné ukrajinské republiky
sice neměla dlouhého trvání, není však bez zajímavosti, že tento stát při volbě svých diploma-
tických prostředků vsadil na to, co je pro Ukrajinu typické – bohatství lidových a duchovních
písní i přirozenou zpěvnost příslušníků vlastního lidu a také kvalitní pedagogické vedení pěvců.
Vznikl tak pěvecký sbor s názvem Ukrajinská republiková kapela, jenž měl za úkol seznámit
Evropu (a později i Ameriku) nejen s krásou ukrajinské hudby a skutečností, že má nyní Ukra-
jina samostatnou republiku, ale také s tím, že existuje ukrajinský národ, o čemž tehdy neměli
lidé na Západě mnohdy ani tušení. První a nejdelší zastávkou tělesa na evropském turné bylo
Československo.
Politická východiska a vznik souboru
Pro pochopení důvodu vzniku Ukrajinské republikové kapely je nutné na-
stínit historicko-politický kontext, v němž se tato událost odehrála.
Procesy spjaté s tzv. únorovou revolucí, která v carském Rusku začala 18.
února (3. března) 1917 a vyvrcholila jmenováním prozatímní vlády a ná-
slednou abdikací cara Mikuláše II., motivovaly některé neruské národy
této říše k emancipaci a diktování si vlastních požadavků na autonomii.
V zemi tehdy začaly vznikat místní rady, které jsme si v českém diskursu
zvykli nazývat ruským výrazem sověty. 1 V Kyjevě se tak mj. zformovala
4. března 1917 tzv. Ukrajinská centrální rada, jež v sobě sdružovala míst-
ní politické strany s proukrajinským programem. Do jejího čela byl zvo-
len uznávaný (avšak s dosavadním carským režimem nekonformní)
historik Mychajlo Hruševskyj, pro něhož byla nová funkce vítanou příle-
žitostí k návratu ze zahraničního exilu. Požadavkem Ukrajinské centrální
rady byla federalizace Ruska, v němž by Ukrajina tvořila autonomní stát,
a tento orgán začal de facto plnit funkci ukrajinského parlamentu, který
chtěl být nezávislý na prozatímní vládě v Petrohradě. Nároky Centrální
rady však nebyly v hlavním městě vyslyšeny, jelikož vláda postupně ztrá-
cela svůj vliv na úkor místních sovětů. Významným milníkem formování
ukrajinské státnosti pak byly události spjaté s 25. říjnem (7. listopadem)
1917, které známe pod označením Velká říjnová socialistická revoluce,
kdy bolševická strana svrhla v Petrohradě prozatímní vládu a převzala
moc ve státě. Vláda byla nahrazena Radou lidových komisařů, které před-
sedal Vladimir Lenin. Ukrajinská centrální rada se však bolševickému
Rusku nehodlala podřídit a stále považovala Ukrajinu za autonomní stát
v rámci Ruska. Bolševici si ovšem jakékoliv odtržení Ukrajiny ani jiného
národnostního celku nepřáli a svolali proto v prosinci 1917 do Charkova
18–19
1 Rusky совет, česky rada,
ukrajinsky рада.