OM_2006_web | Page 35

STUDIE
20 HAVLÍK , Vojtěch . Jan Hanuš – skladatelská pozůstalost . Diplomová práce . Univerzita Karlova , Praha , 2006 .
21 MACHÁČEK , Michal . Gustáv
Husák . Praha : Vyšehrad , 2017 , s . 565 .
22 HAVLÍK , V ., op . cit .
23 O bezprostředním vztahu mezi komponovaným dílem a aktuálními společenskými událostmi výmluvně svědčí drobný detail zanesený v partituře : Hanuš si do čistopisu partitury zapsal a podtrhl datum 21 . srpna 1969 v tom místě , kde se při práci na Poselství zrovna nacházel v den prvního výročí srpnové okupace .
24 Hanuš v rámci této finální generální revize svého díla nevěnoval pozornost všem skladbám . To , že mezi znovu upravenými kompozicemi má své místo i relativně drobné
Poselství , podtrhuje , že mu Hanuš i s odstupem téměř třiceti let přikládal svou váhu .
25 Dle skici díla měl ale Hanuš v úmyslu v počáteční fázi kompozice díla do závěru druhé věty ( bouřlivá aleatorika ztišující se do pianissima ) zapracovat nahrávku posledních slova samotného Palacha . Snad v této souvislosti si do skici zároveň zanesl poznámku „ literatura faktu v kontrapozici s maximální hudební stylizací “.
Geneze a recepce díla
Hanuš se kompozici Poselství věnoval necelé čtyři měsíce , od dubna do srpna 1969 . 20 První větu začal skicovat 27 . dubna , tedy 10 dní po jednom ze symbolických mezníků dělících období „ Pražského jara 1968 “ od období tzv . „ normalizace “. 17 . dubna byl z pozice prvního tajemníka ÚV KSČ odvolán Alexander Dubček a tuto funkci zaujal Gustáv Husák . 21 Práci na finální verzi partitury se pak Hanuš věnoval mezi 16 . a 24 . srpnem 1969 , 22 v období prvního výročí srpna 1968 . 23 V těchto dnech však práce na partituře neskončila . Autor své dílo – podobně jako mnohé své skladby další – podrobil dvojí revizi . První v roce 1970 ( dále „ revize 1970 “), zjevně na základě posluchačské zkušenosti z premiéry z ledna 1970 , o které bude řeč níže . Druhou autorskou úpravou dílo prošlo v rámci komplexní revize Hanušova odkazu v roce 1997 ( dále „ revize 1997 “). 24 Dosti přesné informace o genezi díla máme k dispozici díky dvěma rukopisným pramenům , pocházejícím z různých období postupného vzniku díla . První pramen ( dále „ pramen I “) je kopií autografu původní verze skladby z roku 1969 . Ten je uložen v archivu Českého rozhlasu a sloužil zřejmě jako podklad při přípravě premiéry , aniž by do něj poté autor dále zasahoval . Druhým pramenem („ pramen II “) pak je verze uložená v archivu Českého muzea hudby . Ta je autografem prvně revidované verze skladby ( revize z roku 1970 ), zároveň ale obsahuje i autorské zásahy pocházející z roku 1997 . Zaměřme se nyní na dva nosné aspekty geneze skladby , zaznamenané při porovnání obou pramenů . Pozoruhodným vývojem prošel samotný název díla . V pramenu I se objevuje titul Poselství , tedy název velmi obecný , bez jakéhokoliv přímého odkazu na inspirační zdroj skladby . To je pochopitelné vzhledem k již zmíněným okolnostem , i k tomu , že dílo od prvních tónů vznikalo v době , kdy se Palach stával personou non grata . Při revizi 1970 zůstalo v tomto ohledu vše beze změny , revize 1997 ale Hanuše přiměla za podstatně jiných společenských okolností k novému zvážení názvu skladby . V pramenu II je název Poselství přeškrtnut a nahrazen titulem Žaluji ! Zároveň se zde poprvé objevuje i podtitul svědectví o smrti Jana Palacha . Ani s tímto názvem ale skladatel nezůstal trvale spokojen . Po čase škrtl nový název Žaluji a šipkou s nápisem „ platí “ znovu stvrdil původní titul Poselství , ke kterému ovšem nově přináležel i podtitul svědectví o smrti Jana Palacha ( ukázka 7 ). Druhé a ještě pozoruhodnější místo v partituře se objevuje v samém závěru skladby a tvoří jeho významový středobod . Do prostoru generální pauzy závěrečné 3 . věty Hanuš umístil jediný explicitní odkaz na Jana Palacha v celé skladbě 25 – text svěřený recitátorovi , jehož hlas se má dle instrukcí v partituře rozeznít z nahrávky prostřednictvím reproduktorů v sále : „ Nezapomeňme proto nikdy na našeho bratra Jana Palacha a na jeho lásku k nám …“ 26
opus musicum 6 / 2020