OM_2006_web | Page 29

STUDIE
Ukázka 1 : Jedna z prvních frází skladby , oscilující mezi volně pojatými tonálními centry F a G . na obsahovou stránku a z ní vyplývající zamýšlenou originální zvukovost každé z nich . V první větě stylizuje Hanuš obraz lidstva tonoucího v zahořklém moři beznaděje tím , že větu svěřuje smíšenému sboru a cappella a předepisuje stojatě pomalé tempo Andante lugubre , drammatico . Atmosféru bezcílně se vzdouvající hladiny moře , evokované verši , Hanušova hudba dotváří i dalšími prostředky : především volně tonálním harmonickým plánem , pohybujícím se mezi spíše naznačenými centry F a G , a polyfonně vedenými melodickými linkami , které díky častému použití chromatických postupů k této tonální nejednoznačnosti přispívají .
Ukázka 2 : Závěr 1 . věty a náznak přechodu do G dur ; z tonálního centra G se následně odvíjí úvod 2 . věty .
Z letargie se hudební proud ve střední části čitelně trojdílné formy této věty vzedme do dramatického výkřiku „ A kde byl člověk ? “. Odpovědí je fráze , která podtrhuje bezvýchodnost celé první věty („ ztracený mezi těmi rukami a nohami a těly “), a to jak v rovině textové , tak i hudební : „ ztraceně “ totiž působí i atonálně vedená basová melodie ( viz níže – ukázka 6 ), která připravuje návrat k počáteční atmosféře depresivní
opus musicum 6 / 2020