STUDIE
5 Srov . k tomu COOK , Nicholas . Between Process and Product . Music and / as Performance . Music Theory
Online 2001 , roč . 7 , č . 2 , odstavec 11 . https :// mtosmt . org / issues / mto . 01.7.2 / mto . 01.7.2 . cook . html
6 FISCHER-LICHTE , Erika . Ästhetik des Performativen . Frankfurt am Main : Suhrkamp , 2004 , zvláště kap . 3 .
7 „ Martern aller Arten “, 2 . jednání , 3 . scéna . které se vytvoří mezi zdánlivě známou partiturou a zakusitelnou realitou představení , to , jak velký rozdíl mezi nimi je a jakým způsobem se napětí přenáší na posluchače a diváka . 5 Přesto se mi toto paradigma jeví z hlediska perspektivy performativity , jak jsme ji formulovali v úvodu statě , jako krátkozraké . Zdá se mi , že je nutné dívat se na věc z jiného úhlu pohledu . Namísto rozboru inscenace z hlediska ztvárnění partitury navrhuji pohlédnout na partituru ( jakož i na všechny ostatní texty , diskurzy a předlohy ) jako na jeden z řady rozdílných materiálů , které slouží tvorbě představení . Tato změna fokusu nám otevře pohled na prvky , které nelze vyvodit ze zápisu partitury , a dále pak na zvláštnosti , jež jsou pro představení charakteristické a jimiž se toto představení v pozitivním smyslu odlišuje od textu a ostatních artefaktů : a to tím , že existuje pouze momentálně v čase konání a jen v tělesné spoluúčasti a interakci jednajících a vnímajících . Z této perspektivy zaujme představení jako živý , aktuální , jedinečný a pro současnost platný jev , jenž také pravidla současnosti respektuje , nakládající se zcela rozdílnými současnými i historickými materiály . Jde o živoucí přítomnost divadla , která nastává právě a jen za podmínky současné tělesné přítomnosti jednajících a vnímatelů , o nepředvídatelnou a ovlivnitelnou dimenzi představení , vzájemnou interakci jeviště s hledištěm . 6 Jak může k takové jedinečné zpětné vazbě dojít v extrémním případě , si popíšeme s pomocí nejpůsobivějších momentů generální zkoušky na zmíněnou Bieitovu inscenaci Únos ze serailu . Během árie „ Trýzně všeho druhu “, 7 kdy Konstance vytrvale odolává pašově citovému nátlaku , vidíme v Bieitově inscenaci prostitutku , která je nožem odporně mučena až ke ztrátě vědomí , brutálně znásilněna a nakonec zmasakrována krutým pasákem Osminem . Tato scéna se dá chápat jako extrémní vyjádření toho , co Konstanci čeká , pokud nepřestane vzdorovat – nebo také jednoduše jako jen násilnická kompenzace trýznitelovy bezmoci tváří v tvář neoblomné Konstanci . Uprostřed jedné z nejnáročnějších pasáží v árii nastala na generální zkoušce mela . Bučení , pískání a hlasité výkřiky jako „ přestaňte !“ se stupňovaly do takové míry , že přehlušily hudbu na jevišti a v orchestru . Naše těla a aparát vnímání byla děním na scéně vystavena mezní zkušenosti . „ Martern árie “ patří k pěveckým vrcholům každého provedení Únosu ze serailu , zejména s tak výjimečnou Konstancí , jakou je Maria Bengtsson . Publikum , které na tuto árii čeká možná celý večer , by se za normálních okolností nenechalo strhnout k tomu , aby tento okamžik narušilo byť jen pokašláváním , natož pak takovými hlučnými projevy . Protesty se staly očividně fyzicky nevyhnutelným projevem odporu proti útoku na tělo , vnímané jako tělo vlastní . Kdyby nebylo nutných / nutkavých reakcí těla , pak by k protestům – natož pak v uvedené árii – nemohlo dojít . Inscenace , která k partituře přistoupila vážně , možná až příliš vážně , překročila
opus musicum 5 / 2020