om_2005_web | Page 14

vznik nových blendů a „ konceptuálně integračních sítí “ („ conceptual integration network “). Konceptuální integrace chápaná jako základní a všudypřítomná 28 mentální operace je považována za velmi imaginativní a zároveň nezbytnou pro vznik těch nejjednodušších myšlenek . 29 Uvažujeme-li o vztahu k výše zmíněné metafoře , je třeba upozornit , že metafora je mapováním ze zdrojové domény ( mentálního prostoru ) do cílové domény . Integrace představuje mnohonásobnou prostorovou projekci . Metafora je typem struktury uplatňované v rámci konceptuální integrace . Schopnost provádět mentální operaci , jakou je konceptuální integrace , je zcela zásadní pro divadlo a můžeme ji sledovat na různých úrovních a v různých oblastech . Když konkrétní herec tvoří hereckou postavu , tj . ztvární například roli Hamleta , v nově vzniklém mentálním prostoru ( zejména z pohledu percipienta hercova výtvoru , tj . diváka ) je tato postava tvořena textovým materiálem Shakespearovy hry , některými fyzickými rysy herce ( fyziognomie , hlasové kvality atd .), scénografií ( kostýmem , světelným designem ), herectvím představitele role , hereckými ( inter ) akcemi , tedy i režií atd . Divákova představa Hamleta je výsledkem komplexního procesu mentálních operací , v jejichž rámci se integrují vybrané prvky do nově vzniklého mentálního prostoru , který se navíc zpravidla dále proměňuje . Z hlediska konceptuální integrace jsme jako diváci v divadle neustále velmi aktivní . Například hovoří-li Hamlet k lebce , za vstupní prostory lze označit : 1 . Lebku jako předmět nějak , zpravidla vizuálně manifestovaný na jevišti , k němuž hovoří herec ( v kostýmu atd .). 2 . ( vzpomínku na ) Yoricka , dříve žijícího člověka a někdejšího šaška ( informace máme přímo z textu Hamletových promluv ). V generickém prostoru nacházíme strukturu dialogu a promítá se do něj živý člověk , s nímž Hamlet v dětství interagoval , mohl s ním – byť potenciálně – řešit otázky existence atd ., a zároveň kvalita Yorickovy neživosti . Herec-Hamlet rozmlouvá s lebkou-člověkem , který už není . V blendu Hamlet hovoří na lebku jako na někdejšího živého člověka a ví ( me ), že odpovědi se mu nemůže dostat . Interpretujeme-li význam ( dále ), přestavujeme si Hamletův rozhovor s člověkem , který mlčí , tedy rozhovor bez možnosti odpovědi . Hamlet si je vědom skutečnosti , že Yorickova případná odpověď bude už jen jeho vlastní , monologická , solilokvická .
28 Viz Turner . 29 Tamtéž , s . 18 .
12 – 13