om_2004_web | Page 47

STUDIE
65 Viz DVOŘÁK , O ., op . cit ., s . 89 .
66 Viz KUNA , M . ( ed .), op . cit ., sv . 3 , s . 370 – 371 .
67 ŠOUREK , Otakar . O americké tvorbě Ant . Dvořáka . In : Listy hudební matice č . 7 , 20 . 4 . 1923 , s . 156 .
68 ŠOUREK , Otakar . O americké tvorbě Ant . Dvořáka . In : Listy hudební matice č . 10 , 1 . 7 . 1923 , s . 221 .
69 Patří k úzkostným poruchám . Jde o strach z veřejných prostranství .
70 Viz DVOŘÁK , O ., op . cit ., s . 89 . který se používal k léčbě infekce močových cest . Tato informace jen potvrdila slova Dvořákova syna Otakara , který ve vzpomínkách zmiňuje , že jeho otec před smrtí prodělal zánět močového měchýře . 65 Do sbírek MAD se dostala v roce 1958 , kam byla převedena z majetku Společnosti Antonína Dvořáka . Společnosti krabičku nabídla k odkoupení Dvořákova manželka Anna . Jako nabývací cena je v knize Společnosti uvedena částka 20 ,- Kč . I přesto , že Dvořáka práce naplňovala , občas mu přinášela značné psychické vypětí . Relaxoval procházkami v přírodě , ale oporou mu také byli přátelé , jak se dozvídáme například z dopisu ze dne [ 28 ]. 1 . 1895 z New Yorku , který píše Jindřichu Káanovi : „ Kolikrát , když mám hodně trampot v hlavě , říkávám ženě , poslouchej , jen kdyby tady byl Kàan , ten by mi pomohl . Ty víš , že jsem si Tobě vždy rád postěžoval a Tys mi vždy dával kuráže , ale také útěchy a já byl pak vždy zase klidnějším . Jenom také tak zůstaň a buď mi vždy dobrým přítelem , jak si [= jsi ] býval .“ 66 Působení v Americe bylo pro Dvořáka velkou výzvou , ale samozřejmě byl tento pobyt spojen i s řadou obav , které vnášely do Dvořákovy duše značné napětí . 67 Stejně tak stesk po vlasti , rodině i přátelích na něj působil neblahým dojmem , 68 což je patrné nejen z jeho tvorby , ale hlavně z jeho korespondence během druhého a posledního pobytu v Americe , kam se vydal pouze v doprovodu své manželky a mladšího syna Otakara . Toto téměř roční odtržení rodiny mělo jistě na Dvořáka velký vliv . Ze vzpomínek Dvořákova sekretáře J . K . Kovaříka se dozvídáme , že Dvořáka musel v New Yorku doprovázet , neboť se u něj začala projevovat agorafobie . 69 Ta se pak naplno projevila během práce na oratoriu Svatá Ludmila , kdy u Dvořáka došlo vlivem náročné a intenzivní práce k přepracování . Nastudování opery Armida v Národním divadle spojené s neshodami mezi Dvořákem , Karlem Kovařovicem a samotným ředitelem Františkem A . Šubrtem nepochybně mělo na Dvořáka zdravotní dopad . Závěrečných ovací při premiéře ani nemohl být přítomen kvůli bolestem způsobeným ledvinovou kolikou . 70 Ve stejný čas se přidaly i další osudové rány , zemřel jeho přítel a rádce Antonín Rus , jeho tchyně Klotylda Čermáková a dirigent Adolf Čech . Tyto ztráty spolu s problémy kolem nastudování opery Armida měly na Dvořáka dle slov syna Otakara neblahý vliv , byl prý v neustálém stresu a zhoršoval se i jeho zdravotní stav ( zhoršila se mu také arterioskleróza ). Další onemocnění hned následovalo – byl jím zánět močového měchýře . V časopisu Dalibor z 2 . 5 . 1904 se dozvídáme , že ošetřujícím lékařem v posledních dnech Dvořákova života byl prof . Dr . Hnátek , který bydlel hned naproti Dvořákovým v Žitné ulici . Ačkoliv Antonín Dvořák zemřel náhle 1 . 5 . 1904 , dle lékařské zprávy na mozkovou mrtvici , dle dnešních poznatků se spíše jednalo o plicní embólii , v důsledku předchozího delšího
opus musicum 4 / 2020