OM_2002_web | Page 75

Třetí částí je menuet , úplně dokonalý ve své starosvětské eleganci a dvornosti ( ukázka 20 ). Týká se to ovšem především jeho hlavního dílu ; trio totiž objeví v rozvoji svého humorného tématu beethovenovský motivek ( ukázka 21 ) a ten vede každou z obou repeticí nakonec ke zvláštnímu výrazovému i zvukovému rozpětí . Klasický jas menuetu však znenadání pohasne v osmnáctitaktové mollové kódě , jež učiní z elegantního tanečního motivu basový prvek , plížící se pod tlumenými harmoniemi . Tento neočekávaný závěr váže jako komentář větu k hluboce osobnímu ladění skladby a připravuje tak attacca nastupující fugato proslulého finále .
Kvartet č . 9 , příklad 22
O tom se mluvívá jako o fuze . Ve skutečnosti ale jde o sonátovou větu , zpracovanou ovšem veskrze „ objektivním “ přísně kontrapunktickým způsobem . Hlavní myšlenka ( ukázka 22 ) ukáže už ve svém tichém violovém nástupu útočný a dobyvatelský charakter . Rozvine jej v crescendu své obsáhlé fugované expozice k prvnímu vrcholu , v jehož fortissimu se srážejí čtyři hlasy , nesoucí úderný motivek mezivěty . Vedlejší myšlenku zastupuje imitační pásmo vzdušnějšího prvku
opus musicum 2 / 2020