OM_2002_web | Page 18

improvizačně nástrojového založení , jemuž přímo technika hry na nástroji skýtá významné podněty kompozičně inspirativní , jednak jako skladatel pozoruhodného konstruktivního smyslu , který dovede někdy i formu díla … vystavět na logice nástrojové faktury .“ 29 K doplnění představy o Ježkově kompozičním stylu a inspiraci uveďme část Ježkova poetického článku o C . Debussym : „ V záplavě důležitých i méně důležitých oslav a jubileí jsme zapomněli nevděčně na jedno velmi významné , které připadlo na 25 . března t . r . V ten den – před deseti lety – zemřel muž , který se stal největším inspirátorem dnešní hudby a právě proto , že dal novým generacím hybnou sílu , která nese hudební projev dodnes a že svou dobou tito mladí hudebníci jej pili jako víno a hltali jako bibli , zdá se dnes , že jest jeho dědictví vyčerpáno a že moderní hudebníci mluví o něm poněkud nuceně , neuvědomujíce si vlastně , že za všechen stavební materiál , který dnes mají , vděčí pouze jemu … Nastává období impressionismu , jež v hudbě probíhalo tenkráte souběžně s impressionismem malířským a literárním . Byl to požehnaný kulturní proud , který rozbil pouta realismu a učinil umění abstraktním , vzdušnou hodnotou , zjemnil a zdestiloval vše , co bylo dosud považováno za jemné a neuchopitelné . Lidská nervová tkáň byla obnažena pochytitelným vjemům . Hudba začala líčiti kouzlo vody , deště , šumějícího nad zahradami , lomených odrazů na plochách rybníků , modré horizonty ztrácejících se řek , onu mámivou přitažlivost tůní , která vás nutí přibližovati se jí a ponořiti se dovnitř ... Vedle tohoto světa Undin zmocňuje se hudba vůní , měsíčního svitu , španělských rytmů , ohně , neilustrujíc jako hudba německých romantiků , nýbrž přinášejíc esenci oněch jevů řečí tónů ...“ 30 Jinde Ježek píše : „... snažíme se , aby nám byl romantismus cizí , ale až doposud se to nikomu nepodařilo … tvoření bez citu je věc úplně nemožná ...“ 31 Ježkova Etuda je stejně jako některé části v Bagatelles nedatována . V archivu ČMH se dochoval její autograf a opis autografu , u kterého není zřejmé , zda byl Ježkem autorizován . Zde bychom mohli uvést podobné nejasnosti ( zejména chybně rozpoznané umístění not ), jež jsme zmínili výše u děl předchozích , ale zmiňme jednu zajímavost – a sice samotné tempové označení skladby :
29 JIRÁNEK , Jaroslav . Česká klavírní tvorba 1890- 1945 . Hudební věda . ČSAV , 1967 , IV ( 4 ), 277-289 . ISSN 0018-7003 .
30 JEŽEK , Jaroslav . Opomenuté jubileum . Český svět : Obrazový týdeník . Šolc a Šimáček , 1928 , 25 ( 3 ), 68 .
31 Skladatel Ježek o své hudbě k revue Golem – In
Tempo 11 . 1931 č . 3 , s 117
Autograf Etudy , takt 1 – 3
16 – 17