OM_2002_web | Page 17

STUDIE
26 HORÁK , Václav . Klavírní dílo Jaroslava Ježka : Analýza jednotlivých kompozic se zvláštním zřetelem ke klavírní
Sonátě . Olomouc , 2007 . Diplomová práce . Univerzita Palackého v Olomouci . Vedoucí práce Mgr . Marek Keprt . str . 18
27 HOLZKNECHT , Václav . Jaroslav Ježek a Osvobozené
divadlo . 2 . vyd . Praha : ARSCI , 2007 . ISBN 978-808-6078- 670 . str . 324
28 [ ED . PŘIPRAVILA HANA POSPĚCHOVÁ ]. Stále se mi zdá , jako když Tě hledám : dopisy Jaroslava Ježka Míle
Ledererové . Brno : Opus Musicum , 1998 . ISBN 80- 900-3143-9 . str . 62
Mezi Petite suite ( 1928 ) a Bagatelles ( 1933 ) vznikla řada stěžejních Ježkových artificiálních kompozic , například : Serenáda pro dechový kvintet ( 1929 ). Fantazie pro klavír a orchestr ( 1930 ), Koncert pro housle a dechový orchestr ( 1930 ), Dechový kvintet ( 1931 ), Smyčcový kvartet č . 1 ( 1932 ). Horák píše : v Bagatelles „…. se projevila Ježkova schopnost rozdílné druhově-žánrové stylizace … zahrnuje předehru , píseň , melodram , menuet , Walz-boston , charleston a polku .“ 26 Holzknecht o Bagatelles : „... hrst nálad , vyjadřovaných na malé ploše … jakýsi zápisník dojmů ... 27 Černušák v kritice : „ Rytmický švih Ježkových Bagatell … má sice někdy šlágrové ražení , ale skladbičky poukazují svou širší koncepcí a pevným výrazem , že hudební veřejnost vlastně neprávem si zvykla jejich autora odkazovat k tak zvanému lehkému oboru .“ 28 Při přípravě naší edice jsme se v Bagatelles setkali s podobnými nejasnostmi jako ve skladbách předchozích . Sporná místa se vyskytují takřka u všech deseti částí cyklu . V kontextu s bádáním v rukopisech předchozích kompozic vzbuzují místa jako ve třetí části – posuvka u c 1 – ( viz ukázky níže ) otázku , byl-li to záměr skladatele , nebo přehlédnutí původního nápadu . Složitost faktury , vedení hlasů a rozšířená tonalita nevylučují obě možnosti .
Autografní skica Bagatelles , část 3 , takty 30 – 33 Autograf Bagatelles , část 3 , takty 30 – 33
Etuda
Již zmíněná Etuda je jedinou Ježkovou skladbou „ technického zaměření “. Ježek vystavěl několikastránkovou kompozici z krátkého motivu , který uvedl na začátku a zpracovává jej až do gradujícího závěru . Možná , že se v Etudě více než ve skladbách předchozích projevuje konstruktivismus , který je často s Ježkem spojován . Jiránek o tomto píše : „... nejčistšího představitele konstruktivismu v klavírní tvorbě spatřujeme v J . Ježkovi , protože – sám dobrý pianista – dovedl urbanistický ideál konstruktivismu domyslet a promítnout až do vlastní nástrojové faktury svých děl … Pro Ježka je charakteristická záliba v ostinátním uplatňování určitých hmatově nástrojových figur , pročež se rád uchyloval k dobově vůbec velmi oblíbené technice toccaty , kterou dovedl často domyslet až do mechanicko-konstruktivistických kombinací nástrojové sazby … Celkově se Ježek ve svých klavírních skladbách jeví jednak jako autor
opus musicum 2 / 2020