om_0422_web | Page 64

K největším barevným střetům – maskování dochází mezi žesti a saxofony , zejména pokud jde o zahuštěné harmonie ( septakordy , nónové , decimové ad . akordy ). Ještě více se pak v klastrech slepuje klavír – přichází totiž k posluchači jen z jednoho bodu .
Pozn .: Samozřejmě že i v jazzu už dávno dochází k potřebným inovacím . Např . Milan Svoboda používá při nahrávání , případně i koncertování , svého big bandu rozsazení „ cik cak “. Tj . nástroje sedí tak , aby se ty , které pokrývají stejné polohy , nemaskovaly . Například instrumenty hrající basy jsou v panoramatu rozestřeny zleva doprava : baryton saxofon ( L 90 ), levá ruka ( spodní oktávy ) v klavíru ( L 70 ), baskytara ( 0 ), velký buben ( R 10 ), basový pozoun ( R 90 ). Dlužno říci , že v souladu s touto prostorovou organizací nástrojů má Milan Svoboda připravenu i partituru a snaží se rozepisovat harmonie tak , aby v prostoru co nejčitelněji vyzněly .
Tradiční rozložení big bandu .
Mohou i komorní soubory sedět jinak ?
V případě smyčcového kvartetu tradiční rozsazení vno1 , vno2 , vla , vcllo nemusí být barevně vždy tím nejlepším řešením . Zkusme jej promíchat a do středu posadit např . violoncello a první a druhé housle prostorově rozsadit alespoň obkročmo . V dechovém kvintetu jsou k dispozici dva nástroje , které mohou hrát basovou linku nejen v malé oktávě , ale i ve velké a níže : fagot a lesní roh . Alespoň jednomu bude vyhovovat posazení blízko středu . Podobnou pozici pak může mít nástroj , který dominuje v hlavních melodických hlasech : flétna , hoboj nebo klarinet . Záleží , který z nástrojů hraje tyto melodie ve skladbě nejčastěji . Podobně „ cik cak “ můžeme rozestavit pěvecké sbory a mezi nimi např . i sólisty nebo rozdělené ( divisi ) hlasy .
62 – 63