KOMPOZICE
Pozn .: Mnohem plnějšího a vyrovnanějšího zvuku bychom dosáhli při tzv . „ cik cak “ rozsazení . Např . sekundy posadíme na pravou periferii a pravý bok ( budou tak otočeny přední deskou dozadu ). Střed zaplníme kontrabasy a primy hrajícími hlavní sopránové a basové linky . Podle charakteru harmonií v konkrétní skladbě by na blízký bok či periferii mohly přijít violoncella či violy .
Umístění dřevěných dechových a žesťových nástrojů asymetrii tradičně rozsazeného symfonického orchestru ještě posílí . V případě žesťů dynamicky velice výkonné pozouny a o patro měkčí , ale ve forte rovněž průrazné lesní rohy zatěžují svou zvukovou hmotou pravou stranu sterea , a to stejně jako smyčce v poloze tenorů a basů . Barvy i harmonie se zde proto mezi žesti , violoncelly a kontrabasy často maskují a slévají . Výjimkou mezi žesti je v tomto případě trubka , pokud hraje v sopránových polohách . Jestliže jsou dřevěné dechové nástroje posazeny výrazně doleva , budou se tlouct v sopránových polohách s houslemi : zamaskována může být zvláště měkčí příčná flétna , ale i kulatý klarinový rejstřík klarinetu nebo hoboj , pokud má měkčí nátisk nebo strojek . Díky hlubším polohám se ze dřev dokáže proti houslím barevně i polohově vyčlenit anglický roh nebo fagot – ty se však obvykle prostorově nacházejí blíž ke středu a kryjí se co do rozsahu s polohově blízkými violami . Pokud to vše shrneme , křídla symfonického orchestru se naklání výrazně doprava : vlevo nahoru se klenou soprány a vpravo padají dolů basy . Kdyby byly tyto zóny vyváženy hlasy obkročně ( soprány s tenory , alty s basy ), prostor by se co do energie mnohem efektivněji a barevně doplnil .
Pozn .: Proč jsou nástroje co do konečného spojení barev tak nevýhodně rozsazeny ? Jednoduše proto , že k souhře v sekci dochází , pokud hráči sedí nedaleko sebe . A tehdy se jim lépe ladí , frázuje i barevně přizpůsobuje k hlasu , který se nachází blízko od jejich rozsahu ( tedy sekundy lépe dolaďují na primy než na kontrabasy ).
Jazzový big band : rytmika ve třetině vlevo , hutné žestě a saxofony ve dvou třetinách od rytmiky napravo
Tradiční jazzový big band preferuje rovněž rozsazení stejných nástrojů blízko sebe . A to hlavně žesťů ( trubek , pozounů ) a saxofonů . Ty se nacházejí ve dvou třetinách směrem napravo . Levou třetinu vyplňuje obvykle rytmika : bicí souprava , kontrabas , kytara a klavír . Rytmika zde tak díky perifernímu posazení vyznívá spíše měkce a barevně zastřeněji , než jasně čitelně a agresivně ( jako je tomu např . u rockových souborů ).
opus musicum 4 / 2022