om_0422_web | Page 16

KOMORNÍ KONCERTY JANÁČKA A WICKENHAUSER-NERUDOVÉ
datum
Janáček v roli klavíristy
6 . 1 . 1877
F . Mendelssohn-Bartholdy : Klavírní trio c moll , op . 66
14 . 1 . 1877
L . van Beethoven : Houslová sonáta F dur , op . 24
7 . 10 . 1877
R . Schumann : Andante con variazioni , op . 46 pro dva klavíry
6 . 1 . 1878
A . Rubinstein : Klavírní trio F dur , op . 15 č . 1
13 . 1 . 1878
C . Saint-Saëns : Klavírní trio F dur , op . 18 ; C . Reinecke : Impromptu A dur , op . 66 pro dva klavíry
5 . 1 . 1879
W . F . Bach : Sonáta F dur , MF 10 pro dva klavíry
12 . 1 . 1879
W . Bargiel : Klavírní trio B dur , op . 37 ; C . Reinecke : Impromptu A dur , op . 66 pro dva klavíry
Komorní koncerty , coby instituce pěstující autonomní hudební umění , byly něčím , co hudební kultuře tehdejšího českého Brna citelně scházelo . Navíc byl v rámci těchto koncertů představován tedy aktuální zahraniční repertoár ( Gernsheim , Saint-Saëns , Rubinstein ). 48 V Brně již určitá tradice komorních koncertů existovala ještě z dob národnostně utrakvistické hudební kultury a Janáček s Wickenhauser-Nerudovou na ni evidentně navazovali . Především se v letech 1852 – 1857 konala série komorních koncertů iniciovaná Michaelem hrabětem z Bukuwky . 49 Již v rámci těchto koncertů se kromě skladeb vídeňských klasiků hrávala také díla Mendelssohnova i Rubinsteinova , a co víc , vystupovala na nich mladičká Amálie Nerudová ! Na rozdíl od námi pojednávaných komorních koncertů však měly stavovský charakter , jelikož byly otevřeny pouze pozvaným hostům . Prvním brněnským spolkem výlučně orientovaným na komorní hudbu byl , jak uvádí Bajgarová , až německý Brünner Kammermusikverein , založený roku 1881 . 50 V programové koncepci komorních koncertů Janáčka a Nerudové se , jak píše Helfert , obecně projevovala „ Janáčkova moderní orientace směru klasicko-romantického “. 51 Kyas naopak zdůrazňuje , že rozhodující slovo měla v tomto ohledu mnohem zkušenější Nerudová , jež kromě toho Janáčkovi hojně radila stran dramaturgie Besedy brněnské , kterou tím významně pomáhala modernizovat . 52 Komorní koncerty Janáčka a Nerudové vzbudily zájem a pozitivní ohlas českého i německého publika . V druhém roce jejich konání ( 1878 ) bylo německé obecenstvo dokonce četnější než české . 53 Jednak tomu tak bylo patrně proto , že prezentovaly moderní , jinde v Brně nedostupný repertoár . Svůj podíl na jejich úspěchu měl patrně i fakt , že nemalou část repertoáru – a většinu skladeb , které interpretoval Janáček – tvořily skladby německých autorů , za což byla patrně zodpovědná Wickenhauser-Nerudová ; nápadná je převaha skladatelů spjatých s Lipskem ( W . F . Bach , Schumann , Mendelssohn , Schumannův žák Carl Reinecke a nevlastní bratr Clary Schumannové Woldemar
48 VESELÝ , Adolf ( ed .). Leoš Janáček : Pohled do života a díla . Praha : Fr . Borový , 1924 , s . 29 .
49 EICHLER , Karel . P . Pavel Křížkovský : životopisný nástin . Brno : Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských , 1904 , s . 22 .
50 BAJGAROVÁ , J ., op . cit ., s . 49 .
51 HELFERT , V ., op . cit ., s . 257 .
52 KYAS , V ., op . cit ., s . 33 – 42 .
53 HELFERT , V ., op . cit ., s . 257 .
14 – 15